Náboženské vtipy

Lidé jdou z kostela po mši svaté a vzájemně se loučí.
Tak s pánem bohem, povídá jedna stará paní jednomu pánovi.
S kterýmpak, ono je jich víc, odpoví jí pán.
Paní upadne do rozpaků a neví, co si má o tom myslet.
No přece s tím naším jediným, trojjediným, odpoví mu.
Ale já mám jen jednoho boha, Alláha.
Pane bože, pokřižuje se paní a prchá pryč.

Litarts

Panna Marie je v nebi už dlouho a dost se nudí. Tak jí Svatý Petr nabídne, že ji pustí na zem, ať se tam něčemu přiučí.
Po týdnu její nepřítomnosti se ozve klepání na nebeskou bránu:
Sv.Petr: "Kdo tam?"
odpověď: "Tady Panna Marie"
Sv.Petr: "Tak co ses naučila?"
odpověď: "Lhát!"
Sv.Petr: "No nic moc, jdi ještě na chvíli zpátky na zem."
Po nějaké době opět klepání:
Sv.Petr: "Kdo tam?"
odpověď: "Tady Panna Marie."
Sv.Petr: "Tak co ses naučila tentokrát?"
odpověď: "Krást!"
Sv.Petr: "Taky nic moc, zkus to ještě!"
Opět po nějaké době se ozve klepání na bránu:
Sv.Petr: "Kdo tam?"
odpověď: "Tady Marie."

jirina57

V křesťanské škole se ptá učitelka dětí:
"Tak děti, dám vám hádanku. Co je to? Skáče to po stromech a žere oříšky."
Přihlásí se Lojzíček: "Já myslím že veverka, ale jak vás znám tak to bude určitě Ježíš Kristus."

jirina57

Andělé omlouvají své chyby námitkou, že nikdo není anděl.

majdy

Andělé omlouvají své chyby námitkou, že nikdo není anděl.

majdy

Mojžíš sejde z hory, v rukou svírá desky deseti přikázání.
"Mám dobrou a špatnou zprávu. Ta dobrá je, že jsem to s Bohem z šedesáti přikázání usmlouval na deset. Ta špatná je, že nepokradeš a nesesmilníš tam zůstalo, Pánové!"

jirina57

Prvního dne stvořil Bůh psa.
Druhého dne stvořil Bůh člověka, aby psu sloužil.
Třetího dne stvořil Bůh všechna ostatní zvířata, aby mohla sloužit psu za potravu.
Čtvrtého dne Bůh stvořil dřinu, aby člověk mohl pracovat pro dobro svého psa.
Pátého dne Bůh stvořil tenisák, aby ho páníček musel házet a pes mohl aportovat nebo neaportovat.
Šestého dne Bůh stvořil veterinární vědu, aby udržovala psa zdravého a jeho pána na mizině.
Sedmého dne chtěl Bůh odpočívat, ale musel jít se psem.

jirina57

Žili byli dva bratři - a oba to byli pěkní lumpové. Byli bohatí, a peníze jim umožnily skrývat před lidmi svou pravou tvář. Oba chodili do stejného kostela a tvářili se jako vzorní křesťané.
Místní farář šel do penze a na jeho místo nastoupil nový. Ten oba bratry brzo prokoukl. Uměl dobře mluvit a kostel jen vzkvétal, takže farář pomýšlel na stavbu většího stánku Páně.
Jeden z bratrů náhle zemřel. Druhý vyhledal faráře a nabídl mu, že doplní finance potřebné k dokončení kostela. Měl jenom jednu podmínku: "Při pohřbu musíte prohlásit, že bratr byl světec." Farář mu to slíbil a inkasoval šek.
Příští den na pohřbu si farář nebral servítky: "Byl to špatný člověk. Podváděl svou ženu a tyranizoval celou rodinu. V našem městě snad není člověk, kterého by neokradl." V tomto duchu pokračoval a řeč ukončil slovy: "Ovšem ve srovnání se svým bratrem to byl učiněný světec."

jirina57

Církví bude prohlášen blahoslaveným.
A za co, prosím tě?
Celý život hrabal jen do vlastní kapsy,
ale chodil do kostela a prosil o odpuštění hříchů.
Jelikož byl sám a neměl komu svůj velký majetek odkázat,
napsal do závěti, že jej odkazuje církvi.

Litarts