Když jsem šel dnes ráno do práce po nábřeží Vltavy, spatřil jsem topícího se cikána. Zoufale se snažil udržet nad vodou, poněvadž měl kolem těla omotaný ukradený měděný kabel. S ním zápasil se živlem i jeho asi desetiletý syn, který měl na zádech přivázané ukradené kolo od automobilu. Bylo mi jasné, že pokud brzy nepřijde pomoc, tak určitě oba utonou. Jako zodpovědný občan ČR, který nesnáší slepý rasismus, jsem událost neprodleně oznámil městské policii, hasičům a Záchranné službě Hlavního města Prahy. Jsou čtyři hodiny odpoledne. Oba utonuli a já se nemohu zbavit pocitu, že jsem zbytečně vyhodil peníze za tři poštovní známky.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Telefon do cukrárny:...
Telefon do cukrárny: „Prosil bych sto indiánů.” „Hmm, a na jaké to bude jméno?” ...
Skončí atomová válka...
Skončí atomová válka. K poslednímu živému člověku přichází opice. Chvíli se na n...
Povídají si dvě kama...
Povídají si dvě kamarádky: ,,Ty, hele, už ses někdy při milování dívala na svého...
Telefon do cukrárny: „Prosil bych sto indiánů.” „Hmm, a na jaké to bude jméno?” ...
Skončí atomová válka...
Skončí atomová válka. K poslednímu živému člověku přichází opice. Chvíli se na n...
Povídají si dvě kama...
Povídají si dvě kamarádky: ,,Ty, hele, už ses někdy při milování dívala na svého...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva