Potkají se dva a ten jeden kvílí bolestí, kterou si způsobuje sám tím, že se holí tluče do nohy.
Ten druhý si zase rukou klepe o čelo a udiveně se ho ptá: co blázníš, vždyť tě to musí hrozně bolet.
A sebetrýznitel mu odpovídá: to ano, ale představ si tu slast potom, když to přestává.
Bez bolesti nejsou radosti!
Přijde Pepíček domů ze zvláštní školy a maminka se ho ptá: tak copak vám paní učitelka dnes pěkného povídala?
Plakala.
A proč plakala?
Zpívali jsem.
A co jste zpívali?
Áž nás bůdou mílíóny...
Ten druhý si zase rukou klepe o čelo a udiveně se ho ptá: co blázníš, vždyť tě to musí hrozně bolet.
A sebetrýznitel mu odpovídá: to ano, ale představ si tu slast potom, když to přestává.
Bez bolesti nejsou radosti!
Přijde Pepíček domů ze zvláštní školy a maminka se ho ptá: tak copak vám paní učitelka dnes pěkného povídala?
Plakala.
A proč plakala?
Zpívali jsem.
A co jste zpívali?
Áž nás bůdou mílíóny...
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Srazí se dva chodci,...
Srazí se dva chodci, důležitě zahledění do mobilu. Na co čumíš, vyhrkne ze sebe ...
Babička pletla svetr...
Babička pletla svetr a dědeček se pletl.
Svatá pravda pyšnou...
Svatá pravda pyšnou byla, jak ta hříšnou ráda bila. Kde je pravda, tam i zrada....
Srazí se dva chodci, důležitě zahledění do mobilu. Na co čumíš, vyhrkne ze sebe ...
Babička pletla svetr...
Babička pletla svetr a dědeček se pletl.
Svatá pravda pyšnou...
Svatá pravda pyšnou byla, jak ta hříšnou ráda bila. Kde je pravda, tam i zrada....
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva