Potkají se dva a ten jeden kvílí bolestí, kterou si způsobuje sám tím, že se holí tluče do nohy.
Ten druhý si zase rukou klepe o čelo a udiveně se ho ptá: co blázníš, vždyť tě to musí hrozně bolet.
A sebetrýznitel mu odpovídá: to ano, ale představ si tu slast potom, když to přestává.
Bez bolesti nejsou radosti!
Přijde Pepíček domů ze zvláštní školy a maminka se ho ptá: tak copak vám paní učitelka dnes pěkného povídala?
Plakala.
A proč plakala?
Zpívali jsem.
A co jste zpívali?
Áž nás bůdou mílíóny...
Ten druhý si zase rukou klepe o čelo a udiveně se ho ptá: co blázníš, vždyť tě to musí hrozně bolet.
A sebetrýznitel mu odpovídá: to ano, ale představ si tu slast potom, když to přestává.
Bez bolesti nejsou radosti!
Přijde Pepíček domů ze zvláštní školy a maminka se ho ptá: tak copak vám paní učitelka dnes pěkného povídala?
Plakala.
A proč plakala?
Zpívali jsem.
A co jste zpívali?
Áž nás bůdou mílíóny...
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Ženy na rohu ulice a...
Ženy na rohu ulice a kolem nich jde starší pán, který slyší, co si šuškají: To j...
Čistota, jako nejist...
Čistota, jako nejistota, zde ničeho příliš, dobrého i toho zlého, ani všeho málo...
Člověče, proč ty máš...
Člověče, proč ty máš na sobě dva svetry, zahrnuté pod kalhotami, když je takové ...
Ženy na rohu ulice a kolem nich jde starší pán, který slyší, co si šuškají: To j...
Čistota, jako nejist...
Čistota, jako nejistota, zde ničeho příliš, dobrého i toho zlého, ani všeho málo...
Člověče, proč ty máš...
Člověče, proč ty máš na sobě dva svetry, zahrnuté pod kalhotami, když je takové ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva