Starý děda leží na smrtelné posteli a tiše umírá. V tom se mu k nosu přiline vůně čerstvě nasmažených koblih z kuchyně. Sebere poslední síly, které ještě má, sleze z postele a plazí se do kuchyně. Už je vidí před sebou - celý talíř voňavých koblih, už natahuje ruku, už je blízko! V tom se přižene bába, pleskne ho přes ruku a křičí: "Necháš to! Ty jsou na pohřeb!"
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Otevřeli nový obchod...
Otevřeli nový obchod. Senzace! Živá zvěřina! Zákazník se ptá: "Máte zajíce?" "Ji...
"Žáci, sublimací naz...
"Žáci, sublimací nazýváme přeměnu látky tuhé na plyn. Co chceš, Petříku?" "Prosí...
Seděl u snídaně nezv...
Seděl u snídaně nezvykle dlouho a četl noviny. Manželka se ho konečně zeptala, j...
Otevřeli nový obchod. Senzace! Živá zvěřina! Zákazník se ptá: "Máte zajíce?" "Ji...
"Žáci, sublimací naz...
"Žáci, sublimací nazýváme přeměnu látky tuhé na plyn. Co chceš, Petříku?" "Prosí...
Seděl u snídaně nezv...
Seděl u snídaně nezvykle dlouho a četl noviny. Manželka se ho konečně zeptala, j...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva