Je teplý podzimní den a pomalu k západu se sklánějící sluníčko ještě krásně hřeje. Po chodníku v ulici jde proti němu jeden pán a vychutnává paprsky pozdního léta. V opačném směru jde dáma, která to sluníčko má v zádech. Pán se jí udiveně ptá: Pročpak vy se ještě nenecháte oslunit, letos toho již mnoho nebude? Ale milý pane, já tak jdu asi jen proto, abyste se měl na co ptát, že?