Kradu, tedy jsem, přiznal zloděj na policii.
Zatknul jsem vás, tedy jsem, pravil policista.
Kradu, tedy jsem, zopakoval zloděj u soudu.
Soudím vás a odsoudím, tedy jsem, pravil soudce.
Půjdu-li do vězení, nebudu, pravil zloděj.
Osvobodím-li vás, také nebudu, odpověděl soudce.
Smyslem vězení není, abyste nebyl, ale byl a nekradl.
Když nebudu krást, tak nebudu.
Soudce nakonec rozhodl takto:
Abychom oba byli, já vás odsoudím jen s podmínkou.
Dál to bude na vás, jestli budete nebo nebudete.
Děkuji pane soudce, budu se snažit být a přitom nekrást.
PeopleSTAR (1 hodnocení)