Někdo zaklepal na dveře bytu.
Zeptal se: kdo je tam?
Nikdo se neozval.
Za chvíli zase to klepání a opět zeptání.
Ticho.
Váhal, ale nakonec si dodal odvahy a otevřel.
To ale neměl dělat, protože dostal ránu do hlavy.
Když se pak probral z mrákot, bylo již pozdní ráno
a žena na něho volá: ty sis dnes nějak pospal, miláčku.
Zeptal se: kdo je tam?
Nikdo se neozval.
Za chvíli zase to klepání a opět zeptání.
Ticho.
Váhal, ale nakonec si dodal odvahy a otevřel.
To ale neměl dělat, protože dostal ránu do hlavy.
Když se pak probral z mrákot, bylo již pozdní ráno
a žena na něho volá: ty sis dnes nějak pospal, miláčku.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Sláva nazdar vítězi,...
Sláva nazdar vítězi, kde strach není přítěží. Salva hlásá příměří, v prach se zm...
Kdo komu věří? Já t...
Kdo komu věří? Já tobě, jemu či jí? To jen stěží. A co kněží? Ti v tebe nevěří....
Kam jsi dal rozum? ...
Kam jsi dal rozum? Rozum, ten můj? Elektroniku je třeba využívat s rozumem. S ro...
Sláva nazdar vítězi, kde strach není přítěží. Salva hlásá příměří, v prach se zm...
Kdo komu věří? Já t...
Kdo komu věří? Já tobě, jemu či jí? To jen stěží. A co kněží? Ti v tebe nevěří....
Kam jsi dal rozum? ...
Kam jsi dal rozum? Rozum, ten můj? Elektroniku je třeba využívat s rozumem. S ro...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva