Sedí manželka dvě hodiny na chodbě před operačn...

Sedí manželka dvě hodiny na chodbě před operačním sálem.. Po strašně
dlouhý době se otevřou dveře a na chodbu vstupuje unavený a smutný
chirurg. Pomalu si přisedne k zhroucené manželce a tichým hlasem říká:
" Dělali jsme co jsme mohli, ale váš muž upadl do kómatu." Manželka
vytřeští oči a ptá se: "Co já teď budu dělat ??"
Doktor: " No, budete se muset o něj denně starat... každý dvě hodiny ho
otáčet, aby neměl proleženiny, krmit ho hadičkou s umělou výživou, vyměňovat
mu pleny, když se pomočí a umývat ho, když se pokálí...budete na něj muset
vlídně mluvit, protože je možné, že všechno vnímá a on se třeba za dvacet
let z kómatu probere, usměje se na vás a může do něj znova ihned upadnout
na dalších pár let... Ženská mezitím zežloutla, zfialověla, zezelenala
a totálně se rozklepala. Doktor ji kamarádsky obejme kolem ramen a
říká: "Nebojte se, dělám si p***l...samozřejmě zemřel.."