Stoupal vzhůru, tak stále výš,
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš,
zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš,
zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Ve smuteční síniHlub...
Ve smuteční síni Hluboké tu vládlo ticho, občasné jen zakašlání, hlady jak i kr...
Bohatému člověku se ...
Bohatému člověku se nežije lépe, jako chudému. Bohatý má starosti o to, co má a...
Zabijačková I sta...
Zabijačková I stalo se v čase, co státi i mělo. Vykrmili prase a bylo veselo. ...
Ve smuteční síni Hluboké tu vládlo ticho, občasné jen zakašlání, hlady jak i kr...
Bohatému člověku se ...
Bohatému člověku se nežije lépe, jako chudému. Bohatý má starosti o to, co má a...
Zabijačková I sta...
Zabijačková I stalo se v čase, co státi i mělo. Vykrmili prase a bylo veselo. ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva