Stoupal vzhůru, tak stále výš,
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš,
zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš,
zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Synek se ptá otce:
...
Synek se ptá otce: Tatí, slyšel jsem, že prasata sežerou všechno i zdechlou myš...
+ a - Utrpení sbl...
+ a - Utrpení sbližují, ale bojíme se jich a hojíme sen z nich spíš v úprk ve z...
Hřbitov je jediné mí...
Hřbitov je jediné hromadné místo, kde se mají všichni rádi.
Synek se ptá otce: Tatí, slyšel jsem, že prasata sežerou všechno i zdechlou myš...
+ a - Utrpení sbl...
+ a - Utrpení sbližují, ale bojíme se jich a hojíme sen z nich spíš v úprk ve z...
Hřbitov je jediné mí...
Hřbitov je jediné hromadné místo, kde se mají všichni rádi.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva