Stoupal vzhůru, tak stále výš,
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš,
zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
PeopleSTAR (0 hodnocení)