U soudu: "Babičko, tak nám povězte, jak se všechno seběhlo."
Babička: "No, jdu takhle parkem, sluníčko krásně svítilo, a tak jsem se posadila na lavičku. Po chvilce šel kolem mladík, takový pohledný, a sedl si vedle mě. Po minutě se přisunul blíž a vzal mě kolem ramen." Žalobce: Bylo vám to nějak nepříjemné?" Babička: "Ne, vzpomínala jsem, jak to bylo krásné, když jsem byla ještě mladá." Soudce: "A co následovalo dál?" Babička: "Potom mi začal jednou rukou rozepínat halenku, když jsem se nebránila, tak mi druhou začal sunout pod sukni ke kalhotkám. Když už se mě tam málem dotknul, pustil mě a zakřičel: Apríííl! Tak jsem ho zabila, hajzla jednoho!"
Babička: "No, jdu takhle parkem, sluníčko krásně svítilo, a tak jsem se posadila na lavičku. Po chvilce šel kolem mladík, takový pohledný, a sedl si vedle mě. Po minutě se přisunul blíž a vzal mě kolem ramen." Žalobce: Bylo vám to nějak nepříjemné?" Babička: "Ne, vzpomínala jsem, jak to bylo krásné, když jsem byla ještě mladá." Soudce: "A co následovalo dál?" Babička: "Potom mi začal jednou rukou rozepínat halenku, když jsem se nebránila, tak mi druhou začal sunout pod sukni ke kalhotkám. Když už se mě tam málem dotknul, pustil mě a zakřičel: Apríííl! Tak jsem ho zabila, hajzla jednoho!"
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
"Mám koně, který chv...
"Mám koně, který chvíli běhá docela normálně a chvíli kulhá. Co s ním mám dělat?...
Kohout vyjeveně kouk...
Kohout vyjeveně kouká na svou družku pod deštníkem. "To víš," vysvětluje mu, "ne...
Tvor, který nikdy ni...
Tvor, který nikdy nic neušetří, je MOL. Všechno prožere.
"Mám koně, který chvíli běhá docela normálně a chvíli kulhá. Co s ním mám dělat?...
Kohout vyjeveně kouk...
Kohout vyjeveně kouká na svou družku pod deštníkem. "To víš," vysvětluje mu, "ne...
Tvor, který nikdy ni...
Tvor, který nikdy nic neušetří, je MOL. Všechno prožere.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva