Vtipy o mužích a ženách

V recepci hotelu. "Prosím vás, co stojí u vás pokoj?" "V prvním patře šedesát šilinků, v druhém patře padesát, ve třetím čtyřicet a ve čtvrtém třicet." "Děkuji, ale váš hotel není pro mne dost vysoký!"

majdy

Manžel není doma a manželka si mezitím užívá s milencem.
Zachrastí klíče, je slyšet zámek, manželka schová milence do skříně, sepne ruce k nebi a prosí: "Ó Bože, udělej si se mnou, co chceš, jenom ať nás neobjeví můj muž. Je strašně žárlivý a určitě by zabil nejen mě, ale i mého milence." Na to se nebesa otevřou a ozve se:
"Dobře, bude to, jak chceš, ale za tři roky tě povolám k sobě, utopíš se." "Dobře, dobře, jen ať ho teď nenajde." Všechno proběhne úplně hladce. Tři roky se žena nekoupe, jenom sprchuje. Nechodí na koupaliště, vodě se zdaleka vyhýbá. Tři roky uběhnou. Uběhnou čtyři, pět let. Na svůj slib už zapomněla. Po pěti letech si koupí zájezd na okružní plavbu okolo světa. Na lodi je velká zábava, samé ženy, když vtom se začne loď potápět.
Žena si vzpomene na svůj slib. Poklekne, sepne ruce k nebesům a volá:
"Ó Bože, teď mě chceš povolat k sobě? Podívej se, kolik nevinných žen zemře spolu se mnou.“ Nebesa se opět otevřou a ozve se:
"Dva roky, dva roky mi trvalo, než jsem vás, vy kurvy dostal na jednu loď!"

jirina57

Představ si Bobby, povídá gráf Rudi, že tady jeden sultán má 324 dětí. Bobby zasténal: Ubohá milostivá paní!

majdy

"Tati," povídá Ferdáček, "mohl bys mě pomoct s křížovkou? - "Teď nemám čas." - "Tati, to už je poslední slovo!" - "Poslední slovo? Tak to běž za maminkou!"

majdy

Pětaosmdesátiletá dáma si chce vypůjčit v knihovně milostný román. "Ó," říká knihovnice, "já myslela, že se zajímáte pouze o dějiny!" - "Dívenko, v mém věku už jsou to dějiny!"

majdy

Na ulici v Paříži se potkají dva známí. "Tak co je nového?" "Zakládám sňatkovou kancelář." "A jaký máte základní kapitál?" "Sedm dcer."

majdy

Moje žena trpí chorobnou výměnou látek ... A jak se to u ní projevuje? Hrozně. Už zase chce nový šatník.

majdy

Kvalitní pivečko v rozumné míře každý den.
Nekvalitní a nerozumné ženské řeči ani jeden den.

Litarts

Co si ve skutečnosti myslíme či pomyslíme, když si přejeme "dobrý den", "mějte se hezky", "ať se vám daří", "na shledanou"? Splníme tak často jen svou vypočítavou mezilidskou slušnost. To je ale normální maskování, potřebné pro udržení míru. Když se lidé odkryjí, začnou válčit.

Litarts