Jeden pán ve společnosti vyprávěl: "Na vojně jsem byl vynikající střelec. Všichni to věděli. Jenou se můj kamarád objevil ve dveřích, na hlavě měl jablko a křičel: "Telle! Tref se!" --- "No a jak to dopadlo?" --- "No, dneska by mu, chuděrovi, bylo už 56 let!"
POVÍDÁ OTEC. "Pepíčku, dojdi mi pro cigarety!" "Ale, mně se nechce!" "Tak, Frantíku, ty!" "Hm, když nechce jít Pepík, tak to já taky nepůjdu!" "No tak, Honzo, dojdeš mi tam?" "Já nevím, tati, proč se prosíš těch klacků, proč si nejdeš sám!"
Byl takový vlahý večer, on seděli na lavičce, nemluvili, nehnuli se, dlouho, hodně dlouho.Až konečně ona řekla snivě: "Kdybyste tak měl peníze, co byste chtěl dělat?" --- "Cestovat!" prohlásil ohnivě s přivřeným očima.Cílil, jak mu něžně stiskla dlaň. Když vzhlédl, byla dívka pryč. Ale v dlani měl pět korun na autobus.
Povídá přítel majiteli přístavní krčmy: "Taková námořnická krčma, to musí být zlatý důl!" "A víš, že skoro jo? Po každé rvačce tam najdu na podlaze dva tři zlaté zuby...."
"Co se vám nejvíc líbí na námořnické službě?" ptali se starého mořského vlka. "Že když se vrátím v noci opilý, nečeká na mne ve skrytu lanoví kapitán s válečkem na nudle v ruce."
Vezl kamaráda a vyprávěl mu o starostech s řídící manželkou. "Jen jednou byla moje žena stejného mínění se mnou." --- "Prosím tě ... kdypak?" --- "No, jednou naše auto začalo hořet a ona se chtěla dostat z auta zároveň se mnou."