Vtipy o pepíčkovi

V hodině biologie seznamuje paní učitelka žáky s vývojovými předchůdci člověka.
Toto byl australipithékus a toto neandertálec, vyhynulí předci dnešního člověka.
Přihlásí se Pepíček a oponuje:
Paní učitelko, nevyhynuli, včera jsem dva takové viděl, a jeden lezl po čtyřech!
Ale Pepíčku, to byli také dnešní lidé.
Ale vypadali stejně jako tihle, co nám ukazujete, a řvali na sebe jako opice!
Paní učitelka se potom ve svém výkladu poopravila:
Toto byl australopithékus a toto neandertálec, většinou vyhynulí předchůdci člověka.

Litarts

Děti mají tělocvik a skáčou přes kozu. Pepíček skočí a složí se na zem. Paní učitelka se ho ptá: "Co se stalo?" Pepíček zaúpí: "Mám výron." - "Tak se utři a vstávej."

pepcak

Na hodině matematiky: "Pepíku, když otec vyrazí z domu v šest hodiny rychlostí pět kilometrů za hodinu a strýc odejde v půl sedmé rychlostí sedm kilometrů za hodinu, kdy se sejdou?" "Jak je znám, tak v nejbližší hospodě."

majdy

Spolužačka volá Pepíčkovi: "Pepíčku, přijď dneska večer k nám, nikdo nebude doma." Pepíček se navoní, učeše, obleče, přijde, zazvoní ... a nikdo není doma.

majdy

Učitelka se ve škole ptá žáků, jak se vyrábí elektřina. Pepíček se hlásí: "Prosím, elektřina se vyrábí v chlívě!" "Jak jsi na to přišel, Pepíčku?" "No, když minule vypnuli proud, tatínek křičel: "Co tam ty svině s tou elektřinou zase dělaj?!?"

majdy

Učitelka chce po dětech, aby řekly nějaký rým. Pepíček: "V moři stojí Kokrhel, vodu má až po kolena." "Ale to se přece vůbec nerýmuje..." "Jen počkejte, až přijde příliv."

majdy

„Pepíčku, ty jsi rozbil všechny dárky?“ „Ne, jeden zůstal.“ „A který?“ „Kladívko!“

pepcak

Učitelka zadala žákům 5. třídy za úkol, aby zjistili od rodičů nějaký příběh s ponaučením na konci. Druhý den vyprávějí děti ve škole své historky: Katka říká: „Můj tatínek je farmář a chová slepice kvůli vejcím. Jednou jsme je vezli do obchodu v košíku na předním sedadle, když v tom jsme nabourali, košík vyletěl a všechna vejce se rozbila.“ „A ponaučení?“, ptá se učitelka. „Nedávej všechna vejce do jednoho košíku.“ „Dobře“, říká učitelka, „a teď Lucka“. „Naše rodina má taky farmu, ale chováme slepice kvůli masu. Jednou jsme měli tucet vajec, ale vylíhlo se jen osm kuřat. Poučení je-nepočítej kuřata, dokud se nevylíhnou.“ „Taky pěkný příběh“, povídá učitelka. „A copak má pro nás připraveného Pepíček?“ „Mně tatínek vyprávěl příběh o strýčkovi Liborovi. Strýček Libor byl s paragány v Kosovu a jeho vrtulník to jednou dostal. Musel přistát na nepřátelském území a jediné, co měl, byl kulomet, mačeta a lahev slivovice. Tak strýček Libor než dopadl na zem vypil lahev slivovice, aby se nerozbila, a pak přistál rovnou mezi stovkou povstalců. Zabil jich 70 kulometem, když mu došly náboje, tak jich 20 rozsekal mačetou, a když se mu zlomila, tak zbytek povraždil holýma rukama.“ „Svatá dobroto“, děsí se učitelka, „a jaké ponaučení ti tatínek řekl k tomuto hrůznému příběhu?“ „Nikdy n**er strejdu Libora, když je nalitej!"

jirina57

Učitelka nakreslila na tabuli jablko a ptá se dětí: "Co jsem to nakreslila?" Přihlásí se Pepíček: "P**el." Učitelka se rozplakala a vyběhla ze třídy. Za chvíli do učebny vkročí ředitel a křičí: "Proč jste paní učitelku dohnali k slzám? A kdo nakreslil na tabuli tu p**el?"

jirina57