Paní učitelka, vyčerpaná po náročném dni s třic...

Paní učitelka, vyčerpaná po náročném dni s třiceti rozhýřenými žáky, pomáhá poslednímu chlapečkovi do bot. Oba tlačí a snaží se, ale do botiček se nemůžou dostat. Když se jim to konečně povede, tak chlapeček povídá: „Já mám ty botičky naopak.“
Paní učitelka se podívá a opravdu. Každá bota je na jiné noze. Takže paní učitelka zase botičky sundá a pak zase nazuje s velkou námahou ale tentokrát správně.
Pak chlapeček praví: „To nejsou moje botičky.“
Učitelka místo toho aby řekla: A TO SI NEVĚDĚL PŘEDTÍM? byla úplně klidná. Boty zase sundala a chlapeček říká: „To jsou botičky mého bratříčka, ale maminka říká, že je můžu nosit taky.“
Tak učitelka zase boty s velkou námahou nazuje. Už je vše v pohodě a naprosto vyčerpaná učitelka chlapečkovi oblíká kabátek a ptá se: „Kde máš rukavičky?“
Chlapeček ukáže dolů: „V botičkách.“
Soudní proces začne příští měsíc…