Pepíček jde spokojeně ze školy domů. „Tak co, Pepíčku, copak jste dnes dělali?“ „Vyráběli jsme výbušniny.“ „Opravdu? A co v té škole budete dělat zítra?“ „V jaké škole?“
Když kadeřník udělá chybu, je to nový styl. Když krejčí udělá chybu, je to nová móda. Když vědec udělá chybu, je to nový vynález. Když učitel udělá chybu, je to nová teorie. Když žák udělá chybu, je to za 5. Diskriminace!
Škola hrou, říkal Komenský. Vybral jsem si tedy taktiku ze hry „Člověče, nezlob se“ – snažím se, aby mi do žákovské padla ta nejvyšší čísla a abych se co nejrychleji dostal do domečku. Učitelka říkala, že nejspíš budu tento ročník hrát znovu, přestože jsem ještě ani jednou nehodil šestku.
Učitelka angličtiny: „Pepíčku, jak bys svým spolužákům vysvětlil význam slovního spojení I like to be...?“ Pepíček se zamyslí: „Lajkuji, abych přežil?“