Péťa letí ve škole po chodbě a jen tak tak, že nesrazí ředitele. Ten ho chytí za límec a dává mu lekci:
„Teď se pěkně vrátíš, v klidu půjdeš okolo mě a pozdravíš mě tak, jak to dělá tvůj tatínek, když se potká se svými známými.“
Péťa se o několik kroků vrátí, nacpe si ruce do kapes, dojde k řediteli, praští ho po zádech, až mu poskočí na nos brýle, a na celou chodbu zařve: „Nazdar, starej brachu, sto let jsem neviděl tvou plešatou kebuli, ty ještě žiješ?“
„Teď se pěkně vrátíš, v klidu půjdeš okolo mě a pozdravíš mě tak, jak to dělá tvůj tatínek, když se potká se svými známými.“
Péťa se o několik kroků vrátí, nacpe si ruce do kapes, dojde k řediteli, praští ho po zádech, až mu poskočí na nos brýle, a na celou chodbu zařve: „Nazdar, starej brachu, sto let jsem neviděl tvou plešatou kebuli, ty ještě žiješ?“
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Jak to že tě stará p...
Jak to že tě stará pustila do hospody? Ále, dal jsem jí do vany pěnu, tak mě nez...
Tati, jaké je to mít...
Tati, jaké je to mít perfektního syna? Nevím, zeptej se dědy.
Plavou dvě tyranosau...
Plavou dvě tyranosauří samice přes jezero a za jednou z nich zůstává široká červ...
Jak to že tě stará pustila do hospody? Ále, dal jsem jí do vany pěnu, tak mě nez...
Tati, jaké je to mít...
Tati, jaké je to mít perfektního syna? Nevím, zeptej se dědy.
Plavou dvě tyranosau...
Plavou dvě tyranosauří samice přes jezero a za jednou z nich zůstává široká červ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva