Vtipy
Na ulici kanálníci stáli,
a do šachty kanálu hleděli.
I spatřil já tu partu v dáli,
tam, co stáli v něděli.
I přistoupil jsem já k nim, řka:
Až život vám se stane peklem,
nečekejte zítřka.
Rázně skočte tam,
a přikryjte se deklem.
I vyloudil jsem úsměv v líci,
pracovníků zdejších.
Přímo úsměvů kytici,
ve starostech bleších.
Díky pane, víme o tom,
vždyť se na to chystáme.
A pak, co bude potom,
na to zaděláno máme.
Je tam hlodavců až moc,
tak nutno v oběť vstoupit.
Lidem vstřícně na pomoc,
něco rozdat i něco koupit.
Hnojili jste až příliš mnoho,
a my toho tak nedbali.
Do boje jdem jak kdo z koho,
volají zas do mé dáli.
a do šachty kanálu hleděli.
I spatřil já tu partu v dáli,
tam, co stáli v něděli.
I přistoupil jsem já k nim, řka:
Až život vám se stane peklem,
nečekejte zítřka.
Rázně skočte tam,
a přikryjte se deklem.
I vyloudil jsem úsměv v líci,
pracovníků zdejších.
Přímo úsměvů kytici,
ve starostech bleších.
Díky pane, víme o tom,
vždyť se na to chystáme.
A pak, co bude potom,
na to zaděláno máme.
Je tam hlodavců až moc,
tak nutno v oběť vstoupit.
Lidem vstřícně na pomoc,
něco rozdat i něco koupit.
Hnojili jste až příliš mnoho,
a my toho tak nedbali.
Do boje jdem jak kdo z koho,
volají zas do mé dáli.
Opilý děda v hospodě se rozhodne, že už má dost a že půjde domů. Když se ale chce postavit, spadne zpět do židle."Sakra, že bych byl tak ožralej?" povídá si. "Tak si dám kafe."Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtého už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se raději domů doplazí. Doplazí se ke dveřím jeho bytu, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele a spí.
Ráno ho budí žena: "Tys byl včera zase pěkně sťatej, co?"
"Jak si to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu," povídá děda.
"Ale, ráno tady byl hostinský, že sis včera v hospodě zapomněl svůj invalidní vozík!"
Ráno ho budí žena: "Tys byl včera zase pěkně sťatej, co?"
"Jak si to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu," povídá děda.
"Ale, ráno tady byl hostinský, že sis včera v hospodě zapomněl svůj invalidní vozík!"
Atraktivní žena, středního věku, informovala svého plastického chirurga,že chce zmenšit své stydké pysky, protože se věkem příliš zvětšily a zplihly.
Z důvodu studu trvala na tom že se o její operaci nesmí nikdodovědět.
Chirurg samozřejmě souhlasil. Když se probrala z anestezie, našla vedle
sebe na posteli položené tři nádherné růže.
To ji rozčílilo a okamžitě si nechala zavolat chirurga.
"Mám pocit, že jsem vás požádala, aby se o mé operaci nikdo nedověděl!"
Chirurg jí řekl, že splnil její přání a že první růže byla od něj.
Za její odvahu a důvěru v něj, jako v lékaře. "Cítil jsem s vámi, protože
jste si tím prošla bez jakékoli podpory blízkých."
"Druhá růže je od zdravotní sestry. Asistovala mi při operaci a cítila s vámi,
protože před nedávnem sama prošla touto procedurou sama."
"A co ta třetí růže?" - zeptala se pacientka.
"Ta je od muže z oddělení spálenin - chtěl vám poděkovat za své nové uši."
Z důvodu studu trvala na tom že se o její operaci nesmí nikdodovědět.
Chirurg samozřejmě souhlasil. Když se probrala z anestezie, našla vedle
sebe na posteli položené tři nádherné růže.
To ji rozčílilo a okamžitě si nechala zavolat chirurga.
"Mám pocit, že jsem vás požádala, aby se o mé operaci nikdo nedověděl!"
Chirurg jí řekl, že splnil její přání a že první růže byla od něj.
Za její odvahu a důvěru v něj, jako v lékaře. "Cítil jsem s vámi, protože
jste si tím prošla bez jakékoli podpory blízkých."
"Druhá růže je od zdravotní sestry. Asistovala mi při operaci a cítila s vámi,
protože před nedávnem sama prošla touto procedurou sama."
"A co ta třetí růže?" - zeptala se pacientka.
"Ta je od muže z oddělení spálenin - chtěl vám poděkovat za své nové uši."
Táži se vás podruhé pane ženichu, zda vstupujete dobrovolně ve svazek manželský se zde přítomnou nevěstou .......
Opět zavládne ticho.
Podrážděná nevěsta se již neovládne:
Líná huba holé neštěstí, to neumíš říct ani "ano"?
Ženich:
Mlčeti nad zlato, ale něco ti povím.
Zdráhám se a váhám,
ale již jsem se rozhod,
a prásknu ti do bot.
Opět zavládne ticho.
Podrážděná nevěsta se již neovládne:
Líná huba holé neštěstí, to neumíš říct ani "ano"?
Ženich:
Mlčeti nad zlato, ale něco ti povím.
Zdráhám se a váhám,
ale již jsem se rozhod,
a prásknu ti do bot.
Inspektor přijde do třídy na inspekci, sedne si do poslední lavice za Pepíčka a sleduje cvrkot.Mladá, ztrémovaná učitelka píše na tabuli anglickou větu, přitlačí, křída se zlomí a tak se pro ni ohne. Když dopíše, tak se žáků ptá, co to je v překladu.
Hlásí se jenom Pepíček a řekne: " To je ale krásná prdelka!"
Učitelka se rozhořčí a posadí Pepíčka s pětkou a poznámkou.
Pepíček se otočí na inspektora a povídá mu: "Když to neumíš, tak nenapovídej, kreténe!"
Hlásí se jenom Pepíček a řekne: " To je ale krásná prdelka!"
Učitelka se rozhořčí a posadí Pepíčka s pětkou a poznámkou.
Pepíček se otočí na inspektora a povídá mu: "Když to neumíš, tak nenapovídej, kreténe!"
Zajímavosti
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva