Vtipy
Pepíček říká mamince:
"Maminko, děti se mi ve škole smějí, že mám velké zuby. Je to pravda?"
"To víš, že není. Děti přeháněj. Ale teď už koukej zavřít pusu, abys nám nepoškrábal parkety."
"Maminko, děti se mi ve škole smějí, že mám velké zuby. Je to pravda?"
"To víš, že není. Děti přeháněj. Ale teď už koukej zavřít pusu, abys nám nepoškrábal parkety."
Sousedka. "Kam jdeš, Pepíčku? Do školy?"
Pepíček: "Jo, učitelce na nervy."
Pepíček: "Jo, učitelce na nervy."
Pepíček jednou přišel domů a volá na maminku, ale nedočká se odpovědi. Vyjde do patra, nakoukne do ložnice a vidí, jak na posteli leží jeho tatínek a na tatínkovi sedí, a ne zrovna klidně, mladá posluhovačka. Tak se Pepíček potichu vytratí a jde si ven hrát.
Před domem potká maminku, která táhne domů nákup. Hned jí povídá: "Mamí, mamí, hádej, co jsem viděl! Viděl jsem nahoře tatínka na posteli se služkou a..."
"Pepíčku, zaraž. Nech si to na večer, až bude služka podávat večeři. Já na tebe mrknu a ty začneš vyprávět!"
Pepíček poslechl. Večer u jídla maminka mrkla a Pepíček spustil: "Mami, když jsem přišel ze školy, našel jsem tatínka v ložnici se služkou. A dělali úplně to samé, co ty se strýčkem Karlem loni v létě na chatě."
Před domem potká maminku, která táhne domů nákup. Hned jí povídá: "Mamí, mamí, hádej, co jsem viděl! Viděl jsem nahoře tatínka na posteli se služkou a..."
"Pepíčku, zaraž. Nech si to na večer, až bude služka podávat večeři. Já na tebe mrknu a ty začneš vyprávět!"
Pepíček poslechl. Večer u jídla maminka mrkla a Pepíček spustil: "Mami, když jsem přišel ze školy, našel jsem tatínka v ložnici se služkou. A dělali úplně to samé, co ty se strýčkem Karlem loni v létě na chatě."
Paní učitelka povídá dětem: "Děti a nyní mi řekněte větu, kde je slovo čelo."
Přihlásí se Mařenka a povídá: "Tatínek hraje na čelo."
Paní učitelka ji pochválí a říká. "A nyní aby to slovo tam bylo dvakrát."
Přihlásí se Anička a říká: "Tatínek hraje na čelo a violončelo."
"A nyní děti, aby to slovo tam bylo třikrát."
Hlásí se Pepíček a říká: "Maminka s tatínkem leželi čelo na čelo a prcali jen to fičelo."
Přihlásí se Mařenka a povídá: "Tatínek hraje na čelo."
Paní učitelka ji pochválí a říká. "A nyní aby to slovo tam bylo dvakrát."
Přihlásí se Anička a říká: "Tatínek hraje na čelo a violončelo."
"A nyní děti, aby to slovo tam bylo třikrát."
Hlásí se Pepíček a říká: "Maminka s tatínkem leželi čelo na čelo a prcali jen to fičelo."
Pan Oliva přistihne ve své zahradě Pepíčka, jak mu trhá třešně a začne řvát: "Počkej, já to řeknu tvému tatínkovi, až ho uvidím."
"To klidně můžete," odvětí Pepíček, "je pár větví nade mnou!"
"To klidně můžete," odvětí Pepíček, "je pár větví nade mnou!"
Přijde malý Pepíček k mamince a ptá se: "Maminko, kdybych býval při narození vylezl z té druhé dírky, jmenoval bych se Peprdýlek?"
Mařenka šla na zábavu a ostražitá matka s ní poslala mladšího bratra Pepíčka, aby ji hlídal. O půlnoci se Pepíček vrátí sám a matka okamžitě vyzvídá, kde je Mařenka.
"Ona si s Frantou v lese sundává kalhoty," vypráví Pepíček. "Mně se čurat nechtělo, tak jsem šel domů."
"Ona si s Frantou v lese sundává kalhoty," vypráví Pepíček. "Mně se čurat nechtělo, tak jsem šel domů."
Pepíček se ve škole chlubí učitelce, že jeho sestra má žloutenku. Učitelka ho pošle domů, aby to děti nedostaly.
Za týden ho potká a ptá se: "Tak co, Pepíčku, jak se daří sestře?"
"Jó, to já nevím, paní učitelko. To víte, než sem dojde z Austrálie další dopis, tak to chvíli potrvá."
Za týden ho potká a ptá se: "Tak co, Pepíčku, jak se daří sestře?"
"Jó, to já nevím, paní učitelko. To víte, než sem dojde z Austrálie další dopis, tak to chvíli potrvá."
Přijde Pepíček do ztrát a nálezů:
"Prosím vás, mohl bych u vás ztratit housle?"
"Prosím vás, mohl bych u vás ztratit housle?"
Zajímavosti
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva