Vtipy
Vzpomínám takhle na školku .. byla tam jedna super holka, Nikolka. Vždycky jsme spolu leželi, vykládali si, hladili se a tak dále. Jednou jsme spolu seděli před školkou a líbali se a viděla to její matka. Celá vzteklá se k nám rozběhla, Nikolku ode mě odtrhla a odjela s ní, a už jsem jí nikdy neviděl. Netřeba říkat, že takhle skončila moje kariéra učitele.
Je takhle sám kluk doma a maluje si rtěnkou rty..
Za chvíli přijde jeho tatínek a říka: Kájo,ty si gay?S brekem odpovídá Nééé , princezna !
Za chvíli přijde jeho tatínek a říka: Kájo,ty si gay?S brekem odpovídá Nééé , princezna !
|
Lipis72 |
Na břehu řeky sedí zhulenej zajíc, připlave k němu bobr a ptá se: "Nazdar zajíci, hele, co je s tebou, ze ses tak vysmátej?"
"Co by? Hulím si tu trávu a jsem v pohodě. Dej si taky, musíš to pořádně natáhnout, podplavat na druhou stranu řeky, vynořit se a vyfouknout. Pak na tom budeš jako já."
OK, bobr si pořádně šlukne, podplave reku a když se na druhé straně vynoří,tak je taky zhulenej na drát.
Přijde k němu medvěd a povídá: "Čau bobře cos dělal, že seš takhle v pohodě a pořád se směješ?"
"Ale, pohoda, doplav si na druhou stranu, tam je zajíc a hulí trávu. Dej si od něj a budeš taky v pohodě."
Medvěd tedy přeplave řeku a když vyleze na břeh, zajíc na něj vyvalí oči a křičí: "Ty vole, bobře, už vyfoukni!"
"Co by? Hulím si tu trávu a jsem v pohodě. Dej si taky, musíš to pořádně natáhnout, podplavat na druhou stranu řeky, vynořit se a vyfouknout. Pak na tom budeš jako já."
OK, bobr si pořádně šlukne, podplave reku a když se na druhé straně vynoří,tak je taky zhulenej na drát.
Přijde k němu medvěd a povídá: "Čau bobře cos dělal, že seš takhle v pohodě a pořád se směješ?"
"Ale, pohoda, doplav si na druhou stranu, tam je zajíc a hulí trávu. Dej si od něj a budeš taky v pohodě."
Medvěd tedy přeplave řeku a když vyleze na břeh, zajíc na něj vyvalí oči a křičí: "Ty vole, bobře, už vyfoukni!"
Přijde za paní učitelkou chlapec z třetí třídy a říká: "Paní učitelko, nechoďte prosím do lesa, sežerou vás tam."
Učitelka jen zakýve hlavou a nevšímá si ho.
Za chvíli přijde chlapec znova a říká: "Paní učitelko, nechoďte prosím do lesa, sežerou vás tam."
Učitelka nevydrží a zeptá se: "A proč bych se jako měla bát?"
Chlapec odpovídá: "Protože jsem slyšel toho nového tělocvikáře s panem fyzikářem, jak si říkají, Pane kolego, tu novou kolegyni tak dostat do lesa, to by bylo žrádlo, co?"
Učitelka jen zakýve hlavou a nevšímá si ho.
Za chvíli přijde chlapec znova a říká: "Paní učitelko, nechoďte prosím do lesa, sežerou vás tam."
Učitelka nevydrží a zeptá se: "A proč bych se jako měla bát?"
Chlapec odpovídá: "Protože jsem slyšel toho nového tělocvikáře s panem fyzikářem, jak si říkají, Pane kolego, tu novou kolegyni tak dostat do lesa, to by bylo žrádlo, co?"
Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upoceni sedli, chlapeček se podíval na boty a říká: „Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně.“
Paní učitelka se také podívala, a skutečně, boty byly obuty obráceně. Paní učitelka však zachovala klid. Boty s menší námahou znovu sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu.
Potom se chlapeček podívá na boty a říká: „To, ale nejsou moje botičky.“
Učitelka se kousla do jazyka, a místo toho, aby na něj zařvala:
„To jsi nevěděl dřív?“, tak s námahou zase botičky sundala.
Když byly boty dole, povídá chlapeček: „To jsou botičky mýho brášky. Maminka říká, že je mám nosit taky.“
Učitelka už nevěděla jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapečkovi do bot. Když mu po té úporné práci pomohla do kabátu, tak se zeptatal: „Kde máš rukavičky?“
Chlapeček odvětí: „Rukavičky mám nacpané v botičkách ...“
... soudní proces s učitelkou začne příští měsíc ...
Paní učitelka se také podívala, a skutečně, boty byly obuty obráceně. Paní učitelka však zachovala klid. Boty s menší námahou znovu sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu.
Potom se chlapeček podívá na boty a říká: „To, ale nejsou moje botičky.“
Učitelka se kousla do jazyka, a místo toho, aby na něj zařvala:
„To jsi nevěděl dřív?“, tak s námahou zase botičky sundala.
Když byly boty dole, povídá chlapeček: „To jsou botičky mýho brášky. Maminka říká, že je mám nosit taky.“
Učitelka už nevěděla jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapečkovi do bot. Když mu po té úporné práci pomohla do kabátu, tak se zeptatal: „Kde máš rukavičky?“
Chlapeček odvětí: „Rukavičky mám nacpané v botičkách ...“
... soudní proces s učitelkou začne příští měsíc ...
Zajímavosti
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva