Vtipy
Přijde žena na sociálku pro podporu a přivede s sebou 15 dětí. Když vlezou do kanceláře, žena zavelí: „Pepo, sednout!“
Všechny děti se posadí. Úřednice chvíli překvapeně kouká a pak se zeptá, jak se jmenují, aby si je zapsala.
„To je jednoduché, kluci Josef a holky Josefína.“
„Opravdu?“
„Ano, hrozně to zjednodušuje život. Ráno zavelím, Pepo, vstávat!, a všichni vstanou. Když pak řeknu, Pepo, jídlo!, tak se všichni nasnídají. A takhle to jde celý den.“
„Ale co když potřebujete zavolat na jedno konkrétní dítě?“
„Zavolám ho příjmením!“
Všechny děti se posadí. Úřednice chvíli překvapeně kouká a pak se zeptá, jak se jmenují, aby si je zapsala.
„To je jednoduché, kluci Josef a holky Josefína.“
„Opravdu?“
„Ano, hrozně to zjednodušuje život. Ráno zavelím, Pepo, vstávat!, a všichni vstanou. Když pak řeknu, Pepo, jídlo!, tak se všichni nasnídají. A takhle to jde celý den.“
„Ale co když potřebujete zavolat na jedno konkrétní dítě?“
„Zavolám ho příjmením!“
Na návštěvě v muzeu se ptá průvodce dětí:
„Tak, děti, víte, jak staré jsou tyto kostry dinosaurů?“
Pepíček se hlásí: „Ano, pane průvodče! Jsou 70 milionů a šest měsíců staré!“
Průvodce se zarazí: „Jak to, Pepíčku?“
Pepíček vysvětluje: „Když jsme tu byli naposledy před půl rokem, říkal jste, že jsou staré 70 milionů let.“
„Tak, děti, víte, jak staré jsou tyto kostry dinosaurů?“
Pepíček se hlásí: „Ano, pane průvodče! Jsou 70 milionů a šest měsíců staré!“
Průvodce se zarazí: „Jak to, Pepíčku?“
Pepíček vysvětluje: „Když jsme tu byli naposledy před půl rokem, říkal jste, že jsou staré 70 milionů let.“
Zajímavosti
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva