Vtipy
„Včera jsem jel po dálnici a vidím, jak přede mnou žene své psí spřežení Eskymák. Předjel jsem ho, zastavil a jdu si s ním popovídat,” sděluje René své zážitky příteli.
„A co on, líbí se mu u nás?” je zvědavý přítel.
„Moc. Zvláště, jak máme v zimě upravené silnice. Prý jsou perfektně připraveny pro jeho sáně.”
„A co on, líbí se mu u nás?” je zvědavý přítel.
„Moc. Zvláště, jak máme v zimě upravené silnice. Prý jsou perfektně připraveny pro jeho sáně.”
„Řekni mi, miláčku, na co zrovna myslíš?”
„Na léto, na mořské vlny, rozpálený písek a žhavé slunce.”
„Já taky. A ještě na slunečník, pod kterým pijeme kávu a jíme zmrzlinu.”
„Fuj, zmrzlinu mi ani nepřipomínej. Já bych si dal třeba grog.”
„Ty bys pořád jen chlastal! To já bych si dala raději zmrzlinu.”
„Prosím tě, nekřič tak nahlas kvůli něčemu, co sama za chvíli budeš, a nedýchej tak zhluboka. Už nám pod tou lavinou dochází kyslík!”
„Na léto, na mořské vlny, rozpálený písek a žhavé slunce.”
„Já taky. A ještě na slunečník, pod kterým pijeme kávu a jíme zmrzlinu.”
„Fuj, zmrzlinu mi ani nepřipomínej. Já bych si dal třeba grog.”
„Ty bys pořád jen chlastal! To já bych si dala raději zmrzlinu.”
„Prosím tě, nekřič tak nahlas kvůli něčemu, co sama za chvíli budeš, a nedýchej tak zhluboka. Už nám pod tou lavinou dochází kyslík!”
Přijde žena na sociálku pro podporu a s sebou si přivede patnáct dětí.
Vejdou do kanceláře a žena zavelí: „Pepo, sednout!“ A všechny děti se posadí.
Úřednice chvíli kouká vyjeveně, pak se osmělí a zeptá, jak se děti jmenují, aby si je zapsala. „To je jednoduché, kluci jsou všichni Josef a holky Josefina.“ „Opravdu?“
„Ano, hrozně to zjednodušuje život. Ráno zavelím: ‚Pepo, vstávat!‘ a všechny vstanou.
Pak zavelí: „Pepo, jídlo!“ a všechny se nasnídají a tak to jde celý den.“
„No co když potřebujete zavolat na jedno konkrétní dítě? “
,,Pak ho zavolám podle příjmení.“
Vejdou do kanceláře a žena zavelí: „Pepo, sednout!“ A všechny děti se posadí.
Úřednice chvíli kouká vyjeveně, pak se osmělí a zeptá, jak se děti jmenují, aby si je zapsala. „To je jednoduché, kluci jsou všichni Josef a holky Josefina.“ „Opravdu?“
„Ano, hrozně to zjednodušuje život. Ráno zavelím: ‚Pepo, vstávat!‘ a všechny vstanou.
Pak zavelí: „Pepo, jídlo!“ a všechny se nasnídají a tak to jde celý den.“
„No co když potřebujete zavolat na jedno konkrétní dítě? “
,,Pak ho zavolám podle příjmení.“
Rus, Francouz a Čech si objednají pokoj. V hotelu je ale plno a zbývá jen jeden strašidelný. Rus jde jako první a slyší: "Jsem duch a mám červené očičko." Uteče s hrozným výkřikem. Další je na řadě Francouz, ale také uteče. I Čech se pokusí ubytovat a slyší: "Jsem duch a mám červené očičko." Čech odpoví: "Až ti jednu vrazím, tak ho budeš mít modré."
Zajímavosti
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva