Hřbitov s odbívající půlnocí ožívá. Nad jedním z hrobů posedává smutně svěšená tmavá postava. Zezadu se k ní přiblíží další temná silueta a starostlivě praví: "Nedělej si starosti, příteli. Hoď starosti za hlavu…" "To bych taky rád… Hned co ji najdu."
Do kanceláře městského hřbitova vejde zaměstnanec a povídá: "Šéfe, končím. Tady je výpověď!" "Ale, ale, a co tak najednou?" "Chodím po hřbitově, tuhle ‚Odpočívá v pokoji", támhle ‚Spi sladce", tam zase ‚Konečně našel klid", jen já musím makat!"
Skončí atomová válka. K poslednímu živému člověku přichází opice. Chvíli se na něho dívá, potom chytí palici, třískne s ní člověka po hlavě a říká: "No co, začneme opět od začátku."