Co je to vesmír, který člověk dohlédne svými teleskopy?
To je jen malá součást mnohem většího celku, také živého organismu, v jehož funkcích pracuje i člověk (podpůrně nebo škodlivě), něco jako mikrób v jeho těle. Biologické funkce tohoto nadřazeného organismu může ze svého rozměru a svými schopnostmi však sledovat jen na určité elementární úrovni vnitřních chemických a fyzikálních pochodů. Pohyb a systémové chování vesmírných těles, jejich vznik, vývoj a zánik, rozpínání-řídnutí, tedy stárnutí vesmíru, tomu tak jednoznačně nasvědčuje. Podstatu života tohoto vyššího organického celku dokazuje i pozemský život nižšího řádu. Pozorovaný vesmír nevznikl nějakým "velkým třeskem", ale byl zrozen (narozen) v rámci svého celku.