Kameňáky

Dva vodáci pozorují třetího, který se překlopil s lodí a zjevně se topí. Nad hladinou se občas vynoří ruka, občas noha, ale hlava se ne a ne vynořit.
V tom jeden vodák povídá druhému :
“Měl jsi pravdu, do záchranné vesty se asi fakt má dávat polystyren a ne molitan.”

jirina57

Na ulici kanálníci stáli,
a do šachty kanálu hleděli.
I spatřil já tu partu v dáli,
tam, co stáli v něděli.

I přistoupil jsem já k nim, řka:
Až život vám se stane peklem,
nečekejte zítřka.
Rázně skočte tam,
a přikryjte se deklem.

I vyloudil jsem úsměv v líci,
pracovníků zdejších.
Přímo úsměvů kytici,
ve starostech bleších.

Díky pane, víme o tom,
vždyť se na to chystáme.
A pak, co bude potom,
na to zaděláno máme.

Je tam hlodavců až moc,
tak nutno v oběť vstoupit.
Lidem vstřícně na pomoc,
něco rozdat i něco koupit.

Hnojili jste až příliš mnoho,
a my toho tak nedbali.
Do boje jdem jak kdo z koho,
volají zas do mé dáli.

Litarts

Hřbitovy jsou dokonalé obce a města.
Jejich obyvatelé jsou bez problémů a mají se všichni rádi.
Každý je tu skromný, ví kde je jeho místo a nikoho neobtěžuje.
Panuje tu klid a mír.

Litarts

Atraktivní žena, středního věku, informovala svého plastického chirurga,že chce zmenšit své stydké pysky, protože se věkem příliš zvětšily a zplihly.
Z důvodu studu trvala na tom že se o její operaci nesmí nikdodovědět.
Chirurg samozřejmě souhlasil. Když se probrala z anestezie, našla vedle
sebe na posteli položené tři nádherné růže.
To ji rozčílilo a okamžitě si nechala zavolat chirurga.
"Mám pocit, že jsem vás požádala, aby se o mé operaci nikdo nedověděl!"
Chirurg jí řekl, že splnil její přání a že první růže byla od něj.
Za její odvahu a důvěru v něj, jako v lékaře. "Cítil jsem s vámi, protože
jste si tím prošla bez jakékoli podpory blízkých."
"Druhá růže je od zdravotní sestry. Asistovala mi při operaci a cítila s vámi,
protože před nedávnem sama prošla touto procedurou sama."
"A co ta třetí růže?" - zeptala se pacientka.
"Ta je od muže z oddělení spálenin - chtěl vám poděkovat za své nové uši."

jirina57

Přijde pan Bystrozraký do optiky a stěžuje si, že moc toho vidí, že vidí i to, co by vidět neměl. Že potřebuje brýle na zhoršení zraku.
A mohl byste být trošku konkrétnější ohledně toho vašeho vidění?
No, např. vám vidím až do morku kostí.
A copak tam vidíte?
To raději nechtějte slyšet.
No, my vám asi nepomůžeme, takové brýle se nevyrábějí.
Ale kromě protislunečních brýlí vám mohu poradit ještě toto řešení:
Najděte si k sobě pana Dlouhého a pana Širokého a potom si zavažte oči.
Náhle se otevřou dveře a dovnitř vstoupí dva muži v bílých pláštích, zřízenci místní psychiatrické léčebny. Se slovy, že jim utekl, uchopí pana Bystrozrakého a odvádějí ho pryč.
Paní z optiky ještě za nimi volá:
A nezapomeňte mu příště zavázat oči a před spaním vyprávět pohádku o Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém.

Litarts

Tak ještě do třetice,
vám povím vtip.
Ale pokud se ani nyní nezasmějete,
tak to již vtip je.

Litarts

Povím vám ještě jeden vtip,
ale pokud se nezasmějete,
tak ani toto vtip není.

Litarts

Povím vám vtip,
ale pokud se nezasmějete,
tak to vtip není.

Litarts

,,Pane plavčíku, můžu si zaplavat ve velkém bazénu?" ptá se malý Jenda.
,,Napřed se musím podívat, jak plaveš."
Kluk skočí do vody ,dovádí, potápí se.
Chová se, jakoby celý život nedělal nic jiného.
,,Kde ses to naučil?" diví se plavčík.
,,Když jsem byl malý, otec mě vyhodil z loďky uprostřed jezera."
,,Asi bylo dost těžké doplavat ke břehu?"
,,Doplavat bylo snadné! Nejhorší bylo dostat se z toho pytle!"

jirina57