Kameňáky

Sedí dva indiáni u řeky a najednou uvidí dýmové signály.
"Něco důležitého?" ptá se mladší staršího.
"Zatím jenom reklama."

jirina57

Kdy už bude hůř.
Hůř, líp ne? Ty ses snad zbláznil?
Ne hůř.
Aby si lidi na chvilku zase vážili toho, jak bylo,
až zas bude tak, jako je dnes.

Litarts

Při pohřbu kondolující manželce: Ale Váš manžel v rakvi vypadá dobře.
Manželka: To je tím, že už tři dny nepije!

jirina57

Příčinou smrti byl život, zněl pitevní nález.
Tak děkujeme, že to nebylo něco horšího.

Litarts

Sanitka jede od dopravní nehody s těžce raněným do nemocnice, když najednou zastaví.
Řidič se otočí a říká dozadu doktorovi: “ Je to blbý, doktore, chcíplo mi to!”
Doktor na to: “Hmm, mně taky.”

jirina57

Pracovník technických služeb města vysává velkým pouličním vysavačem dlažbu.
Jdu kolem něj, nedá mi to a oslovím ho:
Vidím, že vy ještě pečlivěji a užitečněji sledujete městský terén, nežli já.
Já v něm jen sbírám peníze, ale vy jej i uklízíte.
Víte, já jsem již našel po ulicích dost peněz, od drobných mincí až po větší bankovky.
Vždy, když jdu, pečlivě hledím po zemi a ne vejrech.
Ovšem vy jen vysáváte, a to i peníze či ne?
Já vysávám smetí a za to pak dostanu peníze.
Ale mohl byste si ještě i přivydělat, kdybyste nevysával i peníze.
No vidíte, to mě nenapadlo. A hele, tam leží pětikoruna.
A když takhle projedete celé město, tak to může dát dohromady třeba stovku.
Ale já jsem s tou mašinou mnohem pomalejší než vy.
No to víte, to je konkurence v podnikání.

Litarts

Dva vodáci pozorují třetího, který se překlopil s lodí a zjevně se topí. Nad hladinou se občas vynoří ruka, občas noha, ale hlava se ne a ne vynořit.
V tom jeden vodák povídá druhému :
“Měl jsi pravdu, do záchranné vesty se asi fakt má dávat polystyren a ne molitan.”

jirina57

Na ulici kanálníci stáli,
a do šachty kanálu hleděli.
I spatřil já tu partu v dáli,
tam, co stáli v něděli.

I přistoupil jsem já k nim, řka:
Až život vám se stane peklem,
nečekejte zítřka.
Rázně skočte tam,
a přikryjte se deklem.

I vyloudil jsem úsměv v líci,
pracovníků zdejších.
Přímo úsměvů kytici,
ve starostech bleších.

Díky pane, víme o tom,
vždyť se na to chystáme.
A pak, co bude potom,
na to zaděláno máme.

Je tam hlodavců až moc,
tak nutno v oběť vstoupit.
Lidem vstřícně na pomoc,
něco rozdat i něco koupit.

Hnojili jste až příliš mnoho,
a my toho tak nedbali.
Do boje jdem jak kdo z koho,
volají zas do mé dáli.

Litarts

Hřbitovy jsou dokonalé obce a města.
Jejich obyvatelé jsou bez problémů a mají se všichni rádi.
Každý je tu skromný, ví kde je jeho místo a nikoho neobtěžuje.
Panuje tu klid a mír.

Litarts