Kameňáky

Obecní zprávy obce Kocourkov:

Ve věci obecního vodovodu,
se zastupitelé v hádce nedohodli.
A tak lidé nebudou mít vodu,
nechť se každý pomodlí.

Přijede k nám kolotoč a jiné hračky,
radovánky pro děti.
Maminky si nastartují pračky,
a jiné potřeby v paměti.

Místní fotbalisté zlenivělí,
nedali soupeři ani gól.
Vždyť ten, co jim shora velí,
téměř byl na mol.

Na zdejším hřbitově vandal byl,
občané, pomozte nám v pátrání.
Něco ukrad, něco rozbil,
a jinému napomohl v chátrání.

Štamgasti se poprali,
v obecním hostinci.
Když opilí tu karty hráli,
ti neurvalí synci.

I na místní zábavě,
opět bylo rušno.
Však hasiči to zvládli hravě,
někomu i bylo krušno.

Někdo krade slepice,
a není to liška Bystrouška.
U vody zmnožené jepice,
zde přírody šum do ouška.

Litarts

Obecní zprávy obce Kocourkov:

Občanům na vědomost se dává,
že zatoulaný našel se pes.
Také se to někdy stává,
typ, každý pes jiná ves.

Další zprávy o nepokojné domácí zvěři:

Z ohradníku pastevního,
zaběhla se jedna kráva.
Z nálezu pak platebního,
ta, která již i mléko dává.

Jeden vepřík chlívek rozbil,
a poplenil vzteky dvorek.
Kdepak jen ten hospodář byl,
v zahradě i vyrytý pórek.

Bezhlavá slepice na návsi,
komusi se zaběhla.
Kolem ní pak všichni psi,
a také různá nemehla.

Litarts

Četla jsem někde, že pivo se vaří,
tak jsem manželovi koupila 2 piva a uvařila je.

Litarts

V nemocnici, kde leží smrtelně nemocný, se shromáždí příbuzenstvo v čekárně. Konečně k nim přistoupí ošetřující lékař, vypadá unavený a zarmouceně hovoří: „Obávám se, že mám pro Vás zlou zprávu. Jedinou nadějí pro Vašeho milovaného je transplantace mozku. Je to riskantní operace a podle Julínkovy reformy budete muset za nový mozek zaplatit.“ Po prvém šoku se konečně jeden z příbuzenstva zeptá: “No a kolik takový mozek stojí?“ „500 000 Kč mozek mužský a 20 000 Kč mozek ženský.“ Nastává trapná situace. Muži v místnosti zadržují úšklebky a snaží se vyhnout ženským pohledům. Jeden muž nedokáže ovládnout zvědavost a zeptá se: „A proč stojí mužský mozek 25x víc?“ Lékař se shovívavě usměje, nevinné otázce. „To jsou už běžné tržní ceny. Cena ženských mozků je nižší, protože na rozdíl od mužských, byly používané.“

jirina57

Jdu vám takhle po náměstí a co nevidím na chodníku.
Tři pětistovky, zastrčené do sebe.
Rozhlížím se, komu bych je mohl vrátit a nebylo komu.
Lidé chodili kolem v obou směrech a nikdo peníze nehledal.
Řekl jsem si, když je někam zanesu, tak si je ponechá ten,
komu nález nahlásím. Tak jsem peníze raději utratil.

Litarts

Počasí dodržuje kalendář.
Podzim je až do 21. prosince.
A co vánoce na blátě?
To už není věc podzimu, ale blbé zimy.

Litarts

Kolik je vám let?
Jak já to mám vědět?
No, kdy jste se narodil?
V milulém tom století,
pak ale jsem marodil,
jak nám ten čas letí.

Litarts

Mráz nám kreslí plno květů,
na okenní sklo.
Aby se nám po jaru a létu,
ani nestýsklo.
Na okna s dvojsky ale již ne,
neboť neví jak na to.

Litarts

Máj, půjdeme do háje.
Květen, vítá i sněhem.

Litarts