Po pěti letech se tatínek s maminkou opět udobřili. Maminka na tatínka po dlouhé době opět promluvila. Vidím ten krásný okamžik jako dnes. Bylo to u štědrovečerní večeře a maminka mu řekla: "Žer!"
"Představ si," říká jeden kámoš druhému, "já jsem dokázal myšlenkou rozbít sklo ve dveřích!" "A jak se ti to povedlo?" "Řekl jsem manželce, co si o ní doopravdy myslím."
Podivuje se Boženka nad psí boudou: "Sakra, co je to s tím psiskem, že už nevylézá třetí den z boudy?" "A ty se divíš," nechá se slyšet její manžel, "když jsem se předevčírem vracel z hospody, to jsi se na mě tak škaredě podívala, že si chudák myslel, že to platilo na něho."
Nejsi ty tak trošku sukničkář? Sice se snažíš, abych nic neviděla, ale stejně cukneš hlavou za každou sukní. To se ti jen zdá, já se nedívám jen dopředu, jsem přece tvůj i svůj ochránce.
Sedni si a poslouchej. To nemůžu poslouchat ve stoje? Sedni si a poslouchej! A proč? Přechází už nervózně. Potkalo nás velké... Co!? Sedni si. Tak si tedy sedl. Nic, ale poslechl jsi mě.