Stoupal vzhůru, tak stále výš,
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Kde nic tu nic?Vždy ...
Kde nic tu nic? Vždy tu i něco z třenic, ťuk v líc či v břitu leccos.
Po proudu plout, od...
Po proudu plout, odtud hrou hrotů i proti proudu.
Hrnečku vař Lež m...
Hrnečku vař Lež má krátké nohy, tak nedojde daleko. To jistě neví mnohý a přete...
Kde nic tu nic? Vždy tu i něco z třenic, ťuk v líc či v břitu leccos.
Po proudu plout, od...
Po proudu plout, odtud hrou hrotů i proti proudu.
Hrnečku vař Lež m...
Hrnečku vař Lež má krátké nohy, tak nedojde daleko. To jistě neví mnohý a přete...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva