Stoupal vzhůru, tak stále výš,
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Můj manžel konečně d...
Můj manžel konečně dospěl. Neříkej, a jak k tomu dospěl? Začal mě víc poslouchat...
Oč tu stále běží, v...
Oč tu stále běží, v počtu ale stěží dbale větším. Kdo koho ubrečí, kde čím se z...
Mamí, kde je můj tát...
Mamí, kde je můj táta? Jak to mám vědět! A kdo je to prostitutka? No, to je pros...
Můj manžel konečně dospěl. Neříkej, a jak k tomu dospěl? Začal mě víc poslouchat...
Oč tu stále běží, v...
Oč tu stále běží, v počtu ale stěží dbale větším. Kdo koho ubrečí, kde čím se z...
Mamí, kde je můj tát...
Mamí, kde je můj táta? Jak to mám vědět! A kdo je to prostitutka? No, to je pros...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva