Náboženské vtipy

Samou radostí si vyskočil,
a při dopadu zvrtl kotník.
Prý proti větru také močil,
kalhoty mokré, tento podnik.

Chtěl jen vypustit ducha z břucha,
ale ono toho vyšlo víc.
Pak komár zabzučel u ucha,
a nakonec ho pobodal v líc.

Kulhal domů a mokro v gatích,
za posměchu i kolemjdoucích.
Za radost z hříchu takto postih,
i stopu, zanechávaje v krocích.

A postih za jaký, že to hřích?
Že mnich, nemravných se dotkl knih.

Litarts

Dvě jeptišky se vydají na projížďku autem. Ale po pár kilometrech
motor zachrčí a zhasne, kontrolka benzínu je na nule.
Naštěstí jen kousek odtud je vidět benzínovou pumpu, stačí jen dojít s kanystrem a načepovat.
V celém autě však nenaleznou nic, v čem by benzín přinesly, jen pod zadní sedačkou je velký nočník.
A už ho taky nesou k pumpě a za chvilku jsou nazpět u auta a nalévají palivo do nádrže.
Zrovna jede kolem místní farář, zastaví a jen nevěřícně kroutí hlavou:
"Teda sestry, vaši víru bych chtěl mít..."

jirina57

Předvánoční běs 23. prosince.
Potkají se dva známí a svěřují si svoje předvánoční starosti.
Pro manželku už dárek mám, ale spokojená určitě nebude. Pro syna také, ale spokojený určitě nebude, pro dceru ještě ne, to fakt nevím, co jí mám koupit.
Tátovi jsem koupil ponožky, mámě vařečku, bratrovi knížku Domácí kutil, ale ta mu bude stejně na nic, sestře utěrku na nádobí, a sobě litr tuzemáku.
Ten druhý se usmívá a povídá:
Já nikomu nic, neboť jsem se od vánoc osvobodil. Věřím dál v boha, ale ne v boha Ježíše Krista, neboť ten byl také jen člověkem jako my. Ale svátky mít také budu.

Litarts

Manžel umývá a utírá nádobí, a občas mu něco spadne na zem a rozbije se.
Přijde žena a začne nadávat:
Ty nemehlo, jdi si do garáže umývat a utírat auto.
Muž jde do garáže, vidí tam krabice s rozsypaným práškem na praní, a začne nadávat:
Ty nemehlo, zůstaň si v kuchyni a umývej a utírej nádobí.

Litarts

Věřící snoubenci si z mravních důvodů řekli, že intimní styk budou mít až po svatbě. Když ale po svatbě k němu mělo dojít, novomanžel řekl manželce, že pohlavního styku se ženou není schopen. Zklamaná žena se ho ptá, proč si ji tedy bral. Potřebuji vyhnat čerta andělem. Cože, andělem? Tak to jsi se hošánku pořádně spletl a budeš vyhánět čerta ďáblem.

Litarts

Z nebe na zem shlíží "zloduch" a "duch svatý" a pozorují svou konkurenci "ducha", "prducha" a "poducha".
"Zloduch" si posvítí na "ducha" a shledává, že je to jen důchodce, tak se zaměří na "prducha" a vidí, že se jedná o pracujícího důchodce. O tom třetím zjistí, že je to podnikající důchodce.
"Duch svatý" vidí totéž, oba se uklidní, že jim žádná konkurence nehrozí, a tak v klidu proberou jejich skutky.
Přestože jsou oba úhlavní nepřátelé, radí se, jak s nimi po smrti naložit.
"Zloduch" nabízí "duchu svatému", že by mu přenechal "ducha" a on, že by si vzal "prducha" a "poducha". Že prý místo toho, aby uvolnili místo mladým, berou jim práci.
"Duch svatý" je ale jiného názoru. Vzal by si naopak "prducha" i "poducha", neboť ti si takového trestu nezaslouží. Stále pracují pro jiné, i když jim již ubývá sil. Naopak by "zloduchovi" přenechal "ducha", protože šel do předčasného důchodu, přestože je ještě plný sil.
A tak se tito dva nakonec dohodli na kompromisu, že je všechny strčí střídavě do "předpeklí" a "přednebí", ať si užijí obojího. Strachu z pekla i věčné touhy po ráji.

Litarts

Žák 3. třídy, přinucený maminkou, aby šel v kostele před mší svatou ke zpovědi, si po dlouhém přemlouvání a poučování klekl ve zpovědnici a vyznává se ze svých hříchů panu faráři:
Mluvil jsem sprostě, osahával spolužačku a tloukl spolužáka.
Pan farář se na něho v okýnku zpovědnice usměje a vlídně mu povídá:
Ale takový jsem já byl v tvých letech také, tak ti tvoje hříchy odpouštím.

Litarts

V letadle, které se právě střemhlav zřítilo téměř rychlostí zvuku na zem, cestovaly čtyři jeptišky.

Přijdou k Nebeské bráně, kde na ně čeká svatý Petr.

Dříve, než je pustí do Nebe, ptá se první jeptišky, jestli se někdy dotkla pánského údu.
Jeptiška odpoví, že jej pouze viděla. Svaty Petr ji nařídí, aby si v nádobě se svěcenou vodou vypláchla oči.

Ptá se druhé jeptišky, jestli se někdy dotkla pánského údu. Jeptiška odpoví, že ano, ale pouze rukou.

Svatý Petr jí nařídí, aby si omyla ruku ve svěcené vodě a pustí ji do Nebe.

Vtom se čtvrtá jeptiška tlačí před třetí a na Petrův dotaz, kam se to žene, odpoví:

"Já bych si s dovolením vykloktala dříve, než si v tom sestra Agáta...

...umyje zadek."

Seru tu na to

Rozhodne se Ježíš Kristus, že najde svého otce Josefa. Chodí po kraji, až nakonec dojde k malému domku, u kterého stojí postarší muž a hobluje trám. Ježíš se s ním dá do řeči a svěří se mu, že hledá otce.

"Já také před časem ztratil syna,“ odpoví mu muž.

"Můj otec byl tesař,“ řekne Kristus.

"To je zajímavé, já jsem taky tesař,“ odpoví muž.

Stojí tak proti sobě, dívají se jeden druhému do očí, až jim v nich zableskne poznání.

"Otče!“ Zvolá Kristus.

"Ty jsi vyrostl, ...Pinokio!“

Seru tu na to