U soudu: "Babičko, tak nám povězte, jak se všechno seběhlo."
Babička: "No, jdu takhle parkem, sluníčko krásně svítilo, a tak jsem se posadila na lavičku. Po chvilce šel kolem mladík, takový pohledný, a sedl si vedle mě. Po minutě se přisunul blíž a vzal mě kolem ramen." Žalobce: Bylo vám to nějak nepříjemné?" Babička: "Ne, vzpomínala jsem, jak to bylo krásné, když jsem byla ještě mladá." Soudce: "A co následovalo dál?" Babička: "Potom mi začal jednou rukou rozepínat halenku, když jsem se nebránila, tak mi druhou začal sunout pod sukni ke kalhotkám. Když už se mě tam málem dotknul, pustil mě a zakřičel: Apríííl! Tak jsem ho zabila, hajzla jednoho!"
Babička: "No, jdu takhle parkem, sluníčko krásně svítilo, a tak jsem se posadila na lavičku. Po chvilce šel kolem mladík, takový pohledný, a sedl si vedle mě. Po minutě se přisunul blíž a vzal mě kolem ramen." Žalobce: Bylo vám to nějak nepříjemné?" Babička: "Ne, vzpomínala jsem, jak to bylo krásné, když jsem byla ještě mladá." Soudce: "A co následovalo dál?" Babička: "Potom mi začal jednou rukou rozepínat halenku, když jsem se nebránila, tak mi druhou začal sunout pod sukni ke kalhotkám. Když už se mě tam málem dotknul, pustil mě a zakřičel: Apríííl! Tak jsem ho zabila, hajzla jednoho!"
Babička a dědeček mají výročí svatby. Dědeček povídá: “Babi, dáme si rande jako za mlada.” “Dobře dědečku, tak zítra v 17,00 před kinem.”
Druhý den čeká dědeček v 17:00 před kinem a babička nikde, čeká do 17:30, do osmnácti a babička pořád nikde. Jde tedy domů. Doma sedí babička na gauči:
“Babičko, víš, že jsme měli v sedmnáct hodin rande před kinem?”
“Vím, ale naši mě nepustili.”
Druhý den čeká dědeček v 17:00 před kinem a babička nikde, čeká do 17:30, do osmnácti a babička pořád nikde. Jde tedy domů. Doma sedí babička na gauči:
“Babičko, víš, že jsme měli v sedmnáct hodin rande před kinem?”
“Vím, ale naši mě nepustili.”
Opilý děda v hospodě se rozhodne, že už má dost a že půjde domů. Když se ale chce postavit, spadne zpět do židle."Sakra, že bych byl tak ožralej?" povídá si. "Tak si dám kafe."Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtého už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se raději domů doplazí. Doplazí se ke dveřím jeho bytu, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele a spí.
Ráno ho budí žena: "Tys byl včera zase pěkně sťatej, co?"
"Jak si to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu," povídá děda.
"Ale, ráno tady byl hostinský, že sis včera v hospodě zapomněl svůj invalidní vozík!"
Ráno ho budí žena: "Tys byl včera zase pěkně sťatej, co?"
"Jak si to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu," povídá děda.
"Ale, ráno tady byl hostinský, že sis včera v hospodě zapomněl svůj invalidní vozík!"
 | Ahoj, jmenuju se Bára a je mi 28:) moc ráda bych se seznámila s milou a hodnou s... | |
 | Jsem Binta a ráda se setkávám s lidmi, čtu a také cestuji!!, sdílím nápady a tak... | |
 | Ahoj, pokud jsi svobodný a zábavný, ukazuje se, že i ostatní máme něco společnéh... | |
 | JEN REAL== Existuje Žena XXL 18=60 jen Domazlice az Plzen Nehledam Krasavici an... | |
 | Jsem normální chlap, co ví, co chce. Hledám příjemnou, dospělou ženu, která má c... | |
 | Jsem pozitivní, laskavá a otevřená žena, která hledá opravdového a upřímného par... | |
 | Ahoj! Jsem energická a pozitivní žena, která miluje život a nové zážitky. Ve vol... | |
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva