Povídá jeden starý pán druhému na lavičce v parku:
Tak já ti teda nevím, ten život je ale prevít. Samá otrava!
Narození!
Ještě, že nevím, co to bylo, prý jsem řval, jako kdyby mě na nože brali!
Dětství!
Furt, to nesmíš, to musíš, to můžeš!
Školy!
Samé učení, mučení!
Práce!
Do práce, makej, z práce!
Do práce, makej, z práce!
Manželství!
Taky, samá povinnost, to nesmíš, to můžeš.
Nemoci!
Achichouvej!
Stáří!
Škoda mluvit!
Smrt!
To nikdo neví, co to je. Tak, to bude asi něco podobného jako narození, ale bez toho ostatního.
Tak já ti teda nevím, ten život je ale prevít. Samá otrava!
Narození!
Ještě, že nevím, co to bylo, prý jsem řval, jako kdyby mě na nože brali!
Dětství!
Furt, to nesmíš, to musíš, to můžeš!
Školy!
Samé učení, mučení!
Práce!
Do práce, makej, z práce!
Do práce, makej, z práce!
Manželství!
Taky, samá povinnost, to nesmíš, to můžeš.
Nemoci!
Achichouvej!
Stáří!
Škoda mluvit!
Smrt!
To nikdo neví, co to je. Tak, to bude asi něco podobného jako narození, ale bez toho ostatního.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Tak proč nei takové ...
Tak proč ne i takové točené či lahvové.
ČLOVĚK, TO ZNÍ HRDĚ!...
Člověk, to zní hrdě! Muž i žena však všelijak.
Problém spočíval v t...
Problém spočíval v tom, že žádný nebyl, proto se musel domyslet, aby bylo co odm...
Tak proč ne i takové točené či lahvové.
ČLOVĚK, TO ZNÍ HRDĚ!...
Člověk, to zní hrdě! Muž i žena však všelijak.
Problém spočíval v t...
Problém spočíval v tom, že žádný nebyl, proto se musel domyslet, aby bylo co odm...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva