V lidské společnosti nikdy nefuguje vše jak má, podle názoru každého kritika. Teorie a praxe se tu kloubí v jeden, relativně fungující celek. Lidé jsou vždy nespokojení se svou dobou, protože se jim nedostává maxima toho, co by chtěli mít. Ale kdyby se jim toho dostalo, budou zase nešťastní z toho.
Je to zajímavé, žena a muž jsou sice přírodním výtvorem jediného živočišného druhu - člověk posvátný, ale často tak odlišného chování, že působí až jako druhy dva.
Mnohé ženy mají zvláštní pud vlastnický i odpůrný. Snaží se muže předělat k obrazu svému, ale když ten se nehodlá přizpůsobit, označí ho (slušně řečeno) za méněcenného. Nebo, když se začne přizpůsobovat, obviní ho, že není chlap.