V lidské společnosti nikdy nefuguje vše jak má, podle názoru každého kritika. Teorie a praxe se tu kloubí v jeden, relativně fungující celek. Lidé jsou vždy nespokojení se svou dobou, protože se jim nedostává maxima toho, co by chtěli mít. Ale kdyby se jim toho dostalo, budou zase nešťastní z toho.