Vtipy o zvířátkách

Řezník má těsně před zavíračkou a zůstalo mu jedno kuře, kterého by se před víkendem rád zbavil.

Najednou přiběhne malinkatý chlápek a zeptá se nesměle: "Máte ještě kuřátka?“

Řezník s úsměvem a sebevědomě odvětí : "Ano, ....samozřejmě!“ A vytáhne kuřátko z chlaďáku a s přehledem ho hodí na váhu: "Kilečko a 20 deka. Může být...?“

Malinký chlapík: "A ještě o něco větší nemáte?“

Řezník vrátí obratně kuřátko do chladničky a zase ho vytáhne, malinko ho otočí a nenápadně přitlačí na váhu: „Kilo sedmdesát. Může být?“

Malinký chlapík: "Perfektní! Vezmu si obě!“

Seru tu na to

Do pokoje mi oknem vletěla jedna moucha a začala se specializovat hlavně na mě.
Obletovala mě, sedala na ruce, nohy, obličej a vše olizovala svým sosáčkem.
Ale muško ty zlatá, já jsem přece člověk, nemůžeš mě tak milovat.
Ale máš štěstí, jsi stále vzácnější a vzácnější, proto jsem i já pojal lásku k tobě.

Dříve bych ji zabil, ale nyní jsem otevřel okno dokořán a mouchu vysilujícími navigacemi rukou vyprovodil ven.

Litarts

Nad Nízkými Tatrami, ve velké výšce letí Čáp a kochá se krásným letem pod velkými oblaky a nádhernou vyhlídkou. Najednou ho dole něco zaujalo a tak sletí níž a pak ještě níž, až přistane za zády Ježka, který něco žere a ptá se ho:

"Čo ješ?"

Ježek se na něj přes rameno nevlídně podívá a odpoví: "Čo bocian?"

Čáp klapne zobákem a ptá se znovu: "Čo ješ, jež...?"

Ježek odsekne nevrle: "Čo bocian, bocian!"

Seru tu na to

Kachna se ptá hostinského:
- Máš chleba?
- Nemám.
- Máš chleba?
- NEMÁM!
- Máš chleba?
- Nemám, jak ti to už mám vysvětlit?
- Máš chleba?
- Sakra, když jednou řeknu že nemám tak nemám!
- Máš chleba?
- Poslouchej, ještě jednou se mě zeptáš, že mám hlad, tak ti přibíjí tvůj drzý zobák k tomuhle pultu!
- ....
- Máš hřebík?
- Nemám, proč?
- Máš chleba?

Kirika1800

Matúš si kúpil v obchode morské prasa. Doma ho dal do akvária. Prasa kleslo ku dnu. O desať minút sa pýta sestry Ivany kedy sa zobudí a čo mu má dať žrať.

JuliLove

Dva lovci si najali letadlo, aby se dostali do neobydlené, málo přístupné oblasti. Za dva týdny se pro ně pilot vrátil. Zkušeným okem si změřil jejich úlovek a prohlásil: „Tohle letadlo nepobere víc než jednoho bizona. Ten druhý tady bude muset zůstat.“
„Ale vloni nám pilot dovolil vzít si dva a bylo to úplně stejně velké letadlo, jako je tohle,“ protestovali lovci.
Pilotovi se to moc nezdálo, ale nakonec ustoupil: „Tak dobře, když jste to minulý rok zvládli, měli bychom to zvládnout taky.“
A tak letadlo odstartovalo se třemi muži a dvěma bizony na palubě. Nemohlo však nabrat výšku a narazilo do nejbližšího kopce. Lovci se vysoukali z trosek a začali se rozhlížet kolem sebe. Vtom jeden nadhodí: „Kde si myslíš, že jsme?“
Druhý si ještě jednou pořádně prohlédne krajinu a řekne: „Myslím, že jsme asi tak dvě míle nalevo od místa, kde jsme havarovali vloni.“

Vencaaaaaa

Starej Formánek si koupil novýho mladýho kohouta a pustil ho na dvůr mezi slepice.
Mladý kohout hned přijde za starým kohoutem a začne vyskakovat: „Co tady ještě děláš, ty starej skostnatělej chudáku! Ty pomiluješ všechny slípky za jeden den, já jsem tak rychlej, že to zvládnu za půl hodiny.“
Starej kohout na něj chvíli zírá a pak v klidu řekne: „OK frajere, jestli jsi tak rychlej, jak si myslíš, zkus mě doběhnout … “ a začne utíkat.
Mladej borec nelení a začne starýho nahánět po celym dvoře.
V tom vyleze starej Formánek s kulovnicí a rup ho, mladýho frajera nekompromisně vodbouchne a pro sebe si brblá:
„Sakra, to už je třetí teplej kohout tenhle tejden !“

TitusObstinatus

Přijde se vlk podívat do porodnice na narozeného syna.
Prohlíží si ho a celý se rozplývá, jak má krásný očička, ten malinkatý čumáček, ty malinkatý zoubky a ta ouška, ta dlouhá ouška, no počkej, zajíci

Gotík

"Paní Stonožko, již tolik let jste vdaná... a stále nemáte děti. Čím to je?"
"Sklerózou, pane Hovnivále, zapomněla jsem, které nohy mám roztáhnout."

Gotík