Vtipy
Pracovník technických služeb města vysává velkým pouličním vysavačem dlažbu.
Jdu kolem něj, nedá mi to a oslovím ho:
Vidím, že vy ještě pečlivěji a užitečněji sledujete městský terén, nežli já.
Já v něm jen sbírám peníze, ale vy jej i uklízíte.
Víte, já jsem již našel po ulicích dost peněz, od drobných mincí až po větší bankovky.
Vždy, když jdu, pečlivě hledím po zemi a ne vejrech.
Ovšem vy jen vysáváte, a to i peníze či ne?
Já vysávám smetí a za to pak dostanu peníze.
Ale mohl byste si ještě i přivydělat, kdybyste nevysával i peníze.
No vidíte, to mě nenapadlo. A hele, tam leží pětikoruna.
A když takhle projedete celé město, tak to může dát dohromady třeba stovku.
Ale já jsem s tou mašinou mnohem pomalejší než vy.
No to víte, to je konkurence v podnikání.
Jdu kolem něj, nedá mi to a oslovím ho:
Vidím, že vy ještě pečlivěji a užitečněji sledujete městský terén, nežli já.
Já v něm jen sbírám peníze, ale vy jej i uklízíte.
Víte, já jsem již našel po ulicích dost peněz, od drobných mincí až po větší bankovky.
Vždy, když jdu, pečlivě hledím po zemi a ne vejrech.
Ovšem vy jen vysáváte, a to i peníze či ne?
Já vysávám smetí a za to pak dostanu peníze.
Ale mohl byste si ještě i přivydělat, kdybyste nevysával i peníze.
No vidíte, to mě nenapadlo. A hele, tam leží pětikoruna.
A když takhle projedete celé město, tak to může dát dohromady třeba stovku.
Ale já jsem s tou mašinou mnohem pomalejší než vy.
No to víte, to je konkurence v podnikání.
Na ulici kanálníci stáli,
a do šachty kanálu hleděli.
I spatřil já tu partu v dáli,
tam, co stáli v něděli.
I přistoupil jsem já k nim, řka:
Až život vám se stane peklem,
nečekejte zítřka.
Rázně skočte tam,
a přikryjte se deklem.
I vyloudil jsem úsměv v líci,
pracovníků zdejších.
Přímo úsměvů kytici,
ve starostech bleších.
Díky pane, víme o tom,
vždyť se na to chystáme.
A pak, co bude potom,
na to zaděláno máme.
Je tam hlodavců až moc,
tak nutno v oběť vstoupit.
Lidem vstřícně na pomoc,
něco rozdat i něco koupit.
Hnojili jste až příliš mnoho,
a my toho tak nedbali.
Do boje jdem jak kdo z koho,
volají zas do mé dáli.
a do šachty kanálu hleděli.
I spatřil já tu partu v dáli,
tam, co stáli v něděli.
I přistoupil jsem já k nim, řka:
Až život vám se stane peklem,
nečekejte zítřka.
Rázně skočte tam,
a přikryjte se deklem.
I vyloudil jsem úsměv v líci,
pracovníků zdejších.
Přímo úsměvů kytici,
ve starostech bleších.
Díky pane, víme o tom,
vždyť se na to chystáme.
A pak, co bude potom,
na to zaděláno máme.
Je tam hlodavců až moc,
tak nutno v oběť vstoupit.
Lidem vstřícně na pomoc,
něco rozdat i něco koupit.
Hnojili jste až příliš mnoho,
a my toho tak nedbali.
Do boje jdem jak kdo z koho,
volají zas do mé dáli.
Opilý děda v hospodě se rozhodne, že už má dost a že půjde domů. Když se ale chce postavit, spadne zpět do židle."Sakra, že bych byl tak ožralej?" povídá si. "Tak si dám kafe."Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtého už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se raději domů doplazí. Doplazí se ke dveřím jeho bytu, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele a spí.
Ráno ho budí žena: "Tys byl včera zase pěkně sťatej, co?"
"Jak si to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu," povídá děda.
"Ale, ráno tady byl hostinský, že sis včera v hospodě zapomněl svůj invalidní vozík!"
Ráno ho budí žena: "Tys byl včera zase pěkně sťatej, co?"
"Jak si to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu," povídá děda.
"Ale, ráno tady byl hostinský, že sis včera v hospodě zapomněl svůj invalidní vozík!"
Atraktivní žena, středního věku, informovala svého plastického chirurga,že chce zmenšit své stydké pysky, protože se věkem příliš zvětšily a zplihly.
Z důvodu studu trvala na tom že se o její operaci nesmí nikdodovědět.
Chirurg samozřejmě souhlasil. Když se probrala z anestezie, našla vedle
sebe na posteli položené tři nádherné růže.
To ji rozčílilo a okamžitě si nechala zavolat chirurga.
"Mám pocit, že jsem vás požádala, aby se o mé operaci nikdo nedověděl!"
Chirurg jí řekl, že splnil její přání a že první růže byla od něj.
Za její odvahu a důvěru v něj, jako v lékaře. "Cítil jsem s vámi, protože
jste si tím prošla bez jakékoli podpory blízkých."
"Druhá růže je od zdravotní sestry. Asistovala mi při operaci a cítila s vámi,
protože před nedávnem sama prošla touto procedurou sama."
"A co ta třetí růže?" - zeptala se pacientka.
"Ta je od muže z oddělení spálenin - chtěl vám poděkovat za své nové uši."
Z důvodu studu trvala na tom že se o její operaci nesmí nikdodovědět.
Chirurg samozřejmě souhlasil. Když se probrala z anestezie, našla vedle
sebe na posteli položené tři nádherné růže.
To ji rozčílilo a okamžitě si nechala zavolat chirurga.
"Mám pocit, že jsem vás požádala, aby se o mé operaci nikdo nedověděl!"
Chirurg jí řekl, že splnil její přání a že první růže byla od něj.
Za její odvahu a důvěru v něj, jako v lékaře. "Cítil jsem s vámi, protože
jste si tím prošla bez jakékoli podpory blízkých."
"Druhá růže je od zdravotní sestry. Asistovala mi při operaci a cítila s vámi,
protože před nedávnem sama prošla touto procedurou sama."
"A co ta třetí růže?" - zeptala se pacientka.
"Ta je od muže z oddělení spálenin - chtěl vám poděkovat za své nové uši."
Zajímavosti
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva