Vtipy
Dostal jsem zásilku několika těch nejběžnějších bílých a modrých roušek, s gumičkami pro uchycení za ušima.
Ale jak ty mně na obličeji vadily svou tuhou látkou a tahaly za uši!
A tak co ty nosíš?
Já, svůj měkký, kovbojský šátek,
jak potřeba mi velí,
lehce uvázaný za hlavou.
Do stran kryje obličej celý,
a cípem až po prsa smělý.
Tedy je i ochranou zdravou,
ne, z nemocničních látek.
Já kovbojský nosím šátek,
neboť jsem kovboj,
přichystaný v boj.
Buďme více na výši,
v každé své chýši.
Ale jak ty mně na obličeji vadily svou tuhou látkou a tahaly za uši!
A tak co ty nosíš?
Já, svůj měkký, kovbojský šátek,
jak potřeba mi velí,
lehce uvázaný za hlavou.
Do stran kryje obličej celý,
a cípem až po prsa smělý.
Tedy je i ochranou zdravou,
ne, z nemocničních látek.
Já kovbojský nosím šátek,
neboť jsem kovboj,
přichystaný v boj.
Buďme více na výši,
v každé své chýši.
"Bože, já jsem tak nešťastná!" zvolala Eva v rajské zahradě.
"Co se děje, Evo?" zeptal se Bůh.
"Vím, že jsi stvořil mě a tuhle krásnou zahradu. Ale jsem sama - a už mě nebaví jíst jablka."
"Dobrá, v tom případě ti stvořím muže", odpověděl Bůh.
"A co je to muž?"
"To je chybující bytost s agresivními sklony, obrovskou ješitností a neschopností poslouchat. Ale je velký, rychlý a svalnatý. Je vynikající v boji, v kopání do míče a v lovu zvěře - a není špatný v posteli."
"To zní skvěle" zaradovala se Eva.
"Mám ale jednu podmínku" upozornil ji Bůh.
"Musíš ho nechat, ať si myslí, že jsem stvořil nejdřív jeho."
"Co se děje, Evo?" zeptal se Bůh.
"Vím, že jsi stvořil mě a tuhle krásnou zahradu. Ale jsem sama - a už mě nebaví jíst jablka."
"Dobrá, v tom případě ti stvořím muže", odpověděl Bůh.
"A co je to muž?"
"To je chybující bytost s agresivními sklony, obrovskou ješitností a neschopností poslouchat. Ale je velký, rychlý a svalnatý. Je vynikající v boji, v kopání do míče a v lovu zvěře - a není špatný v posteli."
"To zní skvěle" zaradovala se Eva.
"Mám ale jednu podmínku" upozornil ji Bůh.
"Musíš ho nechat, ať si myslí, že jsem stvořil nejdřív jeho."
Do tramvaje přistoupí mírně podroušený pasažér, drží se u zadního zábradlí, aby neztratil rovnováhu a mudruje. ,,No to je pěkné, tak se podívejme, na levé straně sedí blbci a na pravé zloději." Z pravé strany vyskočí sedící policajt a dotčeně reaguje: ,,Co si to dovolujete, jsem orgán, nic jsem neukradl." ,,Jó," odpoví mladík, tak si laskavě přesedněte."
Zajímavosti
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva