Vtipy
Mše svatá v kostele - přijímání.
Věřící přicházejí ke knězi a přijímají "tělo páně".
Tomu, který zrovna přistupuje pro přijetí hostie ale zazvoní v kapse mobil.
Požádá proto kněze o malé posečkání, vytáhne mobil a hovoří s volajícím:
Čau Pepo, co se děje?
Nevím jak to mám udělat, jestli přitlouct ta prkna rovně nebo křížem. A jak na ně pověsit tu tvoji sochu, ptá se ho aranžér jeho umělecké výstavy.
Hele počkej chvilku, já si tady teď pro to řeším duchovní posilu, a za moment ti zavolám.
Věřící přicházejí ke knězi a přijímají "tělo páně".
Tomu, který zrovna přistupuje pro přijetí hostie ale zazvoní v kapse mobil.
Požádá proto kněze o malé posečkání, vytáhne mobil a hovoří s volajícím:
Čau Pepo, co se děje?
Nevím jak to mám udělat, jestli přitlouct ta prkna rovně nebo křížem. A jak na ně pověsit tu tvoji sochu, ptá se ho aranžér jeho umělecké výstavy.
Hele počkej chvilku, já si tady teď pro to řeším duchovní posilu, a za moment ti zavolám.
Chlápek strčil hlavu mezi dveře holičství a zeptal se,
„Jak dlouho budu čekat na ostříhání?“
Holič se rozhlédl po místnosti plné zákazníků a řekl:
„Asi tak dvě hodiny.“
Chlápek odešel, toho dne se ale již nevrátil.
O několik dní později, stejný chlápek strčil hlavu mezi dveře a zeptal se:
„Jak dlouho budu čekat na ostříhání?“
Holič se rozhlédl po místnosti a řekl:
„Asi tak tři hodiny.“
Chlápek opět odešel, a zase se toho dne již nevrátil.
O týden později, stejný chlápek strčil hlavu mezi dveře a zeptal se:
„Jak dlouho budu čekat na ostříhání?“
Holič se rozhlédl po místnosti a řekl:
„Asi tak půldruhé hodiny.“
Chlápek odešel.
Holič se obrátil na svého kamaráda:
„Hej, Bobe, mohl bys pro mě něco udělat ? Běž za ním a zjisti, kam jde.
Stále se ptá, jak dlouho musí čekat na ostříhání, nikdy se ale nevrátí.“
Bob se za chvíli vrátí do holičství a hystericky se směje.
Holič se jej zeptá: „Tak kam jde, když odsud odejde?“
Bob se na něj podívá, utře si slzy a řekne:
„K tobě domů!
„Jak dlouho budu čekat na ostříhání?“
Holič se rozhlédl po místnosti plné zákazníků a řekl:
„Asi tak dvě hodiny.“
Chlápek odešel, toho dne se ale již nevrátil.
O několik dní později, stejný chlápek strčil hlavu mezi dveře a zeptal se:
„Jak dlouho budu čekat na ostříhání?“
Holič se rozhlédl po místnosti a řekl:
„Asi tak tři hodiny.“
Chlápek opět odešel, a zase se toho dne již nevrátil.
O týden později, stejný chlápek strčil hlavu mezi dveře a zeptal se:
„Jak dlouho budu čekat na ostříhání?“
Holič se rozhlédl po místnosti a řekl:
„Asi tak půldruhé hodiny.“
Chlápek odešel.
Holič se obrátil na svého kamaráda:
„Hej, Bobe, mohl bys pro mě něco udělat ? Běž za ním a zjisti, kam jde.
Stále se ptá, jak dlouho musí čekat na ostříhání, nikdy se ale nevrátí.“
Bob se za chvíli vrátí do holičství a hystericky se směje.
Holič se jej zeptá: „Tak kam jde, když odsud odejde?“
Bob se na něj podívá, utře si slzy a řekne:
„K tobě domů!
Nejlepší obrana je útok, poučuje Spejbl Hurvínka.
Ano taťuldo, napsal jsem to ve škole na tabuli a dostal jsem poznámku.
A když jsem se bránil útokem, dostal jsem dvojku z chování.
No, a když jsem se zase bránil útokem, půjdu prý do polepšovny.
Cože, tak to já tě tam půjdu bránit útokem.
Já jsem věděl, taťuldo, že mi všude budeš oporou.
Ano taťuldo, napsal jsem to ve škole na tabuli a dostal jsem poznámku.
A když jsem se bránil útokem, dostal jsem dvojku z chování.
No, a když jsem se zase bránil útokem, půjdu prý do polepšovny.
Cože, tak to já tě tam půjdu bránit útokem.
Já jsem věděl, taťuldo, že mi všude budeš oporou.
Zajímavosti
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva