Vtipy
Už spolu beze slova prošli dobrých pět kiláků lesem.
"Už je pátek?" Ptá se najednou Medvídek Pú svých přátel?
Po hodné chvilce ticha odpoví nesměle Prasátko: "Je středa."
Krištůfek Robin se taky chvíli zamyslel, ale nakonec přikývl: "Ano, je to tak, nepochybně, dnes je středa, Pú."
Ostatní zvířátka jen s napětím přihlížela prudkému spádu dění...
Medvídek Pú zauvažuje a po chvilce všem sdělí: "A kurva..."
"Už je pátek?" Ptá se najednou Medvídek Pú svých přátel?
Po hodné chvilce ticha odpoví nesměle Prasátko: "Je středa."
Krištůfek Robin se taky chvíli zamyslel, ale nakonec přikývl: "Ano, je to tak, nepochybně, dnes je středa, Pú."
Ostatní zvířátka jen s napětím přihlížela prudkému spádu dění...
Medvídek Pú zauvažuje a po chvilce všem sdělí: "A kurva..."
Na břehu řeky se vyvalují čtyři staří a skvělí kamarádi, dvacátník, třicátník, skoro čtyřicátník a těsně padesátník. Opravdová pohodička, sluníčko, bezvětří, ...lahváčky i plech. Do toho sémo támo panáček Republičky a nějaký ten lahůdkový dlouhý kouř...
Jenže na druhém břehu za vodou se najednou utáboří, přímo proti nim, kde se vzaly, tu se vzaly čtyři parádní kočky, moc hezké, tak kolem třicítky, možná i mladší, ale zřetelně už dost zkušené.
A bylo po pohodičce. Všichni dokonale zpozorněli a jako první promluvil ten nejmladší: "Kluci, jsou taky čtyři, hupnem do řeky, přeplavem ji a zbalíme každý jednu, no a pak..."
Třicátník mu skočí do řeči: "...třeba nějaký hezký grupáč?"
Čtyřicátník to lehce znuděně přibrzdí: "Prdlajs, pokud budou chtít, doplavou sem za náma a pak opatrně omrknem situaci a uvidíme, fakt bych to hned nehrotil, tohle je potřeba naplánovat."
Padesátník vyskočí, jako po žihadle, začne balit deku a hekne: "No ty vole, zdrháme, ony sem fakt plavou..."
Jenže na druhém břehu za vodou se najednou utáboří, přímo proti nim, kde se vzaly, tu se vzaly čtyři parádní kočky, moc hezké, tak kolem třicítky, možná i mladší, ale zřetelně už dost zkušené.
A bylo po pohodičce. Všichni dokonale zpozorněli a jako první promluvil ten nejmladší: "Kluci, jsou taky čtyři, hupnem do řeky, přeplavem ji a zbalíme každý jednu, no a pak..."
Třicátník mu skočí do řeči: "...třeba nějaký hezký grupáč?"
Čtyřicátník to lehce znuděně přibrzdí: "Prdlajs, pokud budou chtít, doplavou sem za náma a pak opatrně omrknem situaci a uvidíme, fakt bych to hned nehrotil, tohle je potřeba naplánovat."
Padesátník vyskočí, jako po žihadle, začne balit deku a hekne: "No ty vole, zdrháme, ony sem fakt plavou..."
Sousedka sousedce, když se potkají venku u věšení prádla."Prosím tě, jak to děláš, že vždycky, když pereš, tak je pěkně a všechno ti to uschne? Mě to vždycky zmokne.""No, mám na to takovou fintu. Jakmile se ráno probudím, tak se podívám tomu mému pod peřinu a když mu leží na pravé noze, tak bude pršet, když na levé, tak bude hezky a jdu prát. Vyzkoušej to také."Potkají se po čase."Tak jak ti vychází předpověď?""Ale blbě, prosím tě. Dívám se pod peřinu každý den, ale neleží ani na pravé ani na levé, ale stále stojí, pořád jenom stojí." "Pořád stojí? Tak se vyser na praní, a šukej."
Pepíček si nese domů poznámku za svoji další lež. Je dokonale zklamaný a naštvaný na celý svět, protože fakt nelhal. Ne tentokrát!!!
A rozhodl se zřetelně očistit své jméno. On že nemá 116 mazlíčků? On, který se mazlí odjakživa se zvířátky tak rád...? A Novákové uznala učitelka Tamagoči...?!
Druhého dne jeho paní učitelka nemohla ani uvěřit svým očím, nakonec se na stupínku dokonale složila, když pochopila, na co se to vlastně na fotografii dívá.
Přitom jí Pepča, jako důkaz, vyfotil všechny své mazlíčky do jediného, na jediném místě, které se mu do objektivu vešlo, a to v dokonale čistém akváriu.
Přesně ve stavu, jak nakonec všechna svá koťata a štěňata...
...dokázal do malého prostoru našlapat...
A rozhodl se zřetelně očistit své jméno. On že nemá 116 mazlíčků? On, který se mazlí odjakživa se zvířátky tak rád...? A Novákové uznala učitelka Tamagoči...?!
Druhého dne jeho paní učitelka nemohla ani uvěřit svým očím, nakonec se na stupínku dokonale složila, když pochopila, na co se to vlastně na fotografii dívá.
Přitom jí Pepča, jako důkaz, vyfotil všechny své mazlíčky do jediného, na jediném místě, které se mu do objektivu vešlo, a to v dokonale čistém akváriu.
Přesně ve stavu, jak nakonec všechna svá koťata a štěňata...
...dokázal do malého prostoru našlapat...
Bigótně zbožní pozůstalí ukládají rakev se zesnulým do hrobu. Na víko rakve pak dopadají květiny a první lopatky hlíny. Náhle se však víko otevře, v rakvi se postaví neboštík a zvolá:
Celý život jste věřili na posmrtný život a na zmrtvýchvstání. Vstal jsem proto z mrtvých na důkaz toho, že jste měli pravdu.
Pozůstalí se zděšeně rozprchávají, ale farář za nimi volá:
I vy nevěřící, jen jste svou víru předstírali, nasedl do svého auta a pohřeb opustil.
Celý život jste věřili na posmrtný život a na zmrtvýchvstání. Vstal jsem proto z mrtvých na důkaz toho, že jste měli pravdu.
Pozůstalí se zděšeně rozprchávají, ale farář za nimi volá:
I vy nevěřící, jen jste svou víru předstírali, nasedl do svého auta a pohřeb opustil.
Krásná dáma vkročí do lékárny, jde rovnou k magistrovi a hledíc mu přímo do očí klidně říká: "Potřebuji kyanid." Lékárník se ptá: " Na co proboha potřebujete kyanid?" Dáma odpoví: "Jdu otrávit manžela." Lékárník vyvalí oči a namítá: "Panebože! Nemůžu Vám dát kyanid na zabití manžela! To je protizákonné! Přijdu o licenci! Oba půjdeme do vězení! V žádném případě NEDOSTANETE kyanid!" Dáma sáhne do kabelky a ukáže fotografii manžela v posteli s lékárníkovou ženou. Lékárník koukne na obrázek a povídá: " No to je úplně něco jiného. Neřekla jste, že máte recept."
Zajímavosti
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva