Vtipy
Na přechodu pro chodce, drtí Tatra důchodce.
Okresní náčelník Policie ČR si nechal nastoupit všechny policisty velitelství a sděluje jim:
"Pánové, zítra přesně v poledne k nám přijede inspekce krajského náčelníka. Všichni se tu sejdeme raději o chvilku dříve, řekněme 11:48 hod. Všichni budete oholení a ve vyžehlených uniformách. Nějaké dotazy?"
"Já mám digitálky..."
"Pendrek, pendrek, stolička, sněhulák, ...rozchod".
"Pánové, zítra přesně v poledne k nám přijede inspekce krajského náčelníka. Všichni se tu sejdeme raději o chvilku dříve, řekněme 11:48 hod. Všichni budete oholení a ve vyžehlených uniformách. Nějaké dotazy?"
"Já mám digitálky..."
"Pendrek, pendrek, stolička, sněhulák, ...rozchod".
Do papírnictví vstoupí důstojník Policie ČR, na ramenou samá zlatá hvězda a na prsou několik stužek za vyznamenání. Za pokladnou stojí zkroušená prodavačka a rovnou obrátí oči v sloup. Policejní důstojník si ji profesionálně ostře prohlédne a ptá se:
"Ale copak, copak, vypadáte přepadle a moc ráda mě tedy nevidíte."
Odpověděla mu: "Není se co divit, za poslední půlhodinu tu byli dva policisté, jeden chtěl kulatý sešit a ten druhý tužku pro 3. ročník a kvadratické kružítko, nic takového nemáme a pěkně mě oba seřvali za neschopnost, tak se mi nedivte..."
"Áááále, nic si z toho nedělejte, to byli asi jen takoví dva pitomci. Prosím glóbus jihomoravského kraje..."
"Ale copak, copak, vypadáte přepadle a moc ráda mě tedy nevidíte."
Odpověděla mu: "Není se co divit, za poslední půlhodinu tu byli dva policisté, jeden chtěl kulatý sešit a ten druhý tužku pro 3. ročník a kvadratické kružítko, nic takového nemáme a pěkně mě oba seřvali za neschopnost, tak se mi nedivte..."
"Áááále, nic si z toho nedělejte, to byli asi jen takoví dva pitomci. Prosím glóbus jihomoravského kraje..."
Nad Nízkými Tatrami, ve velké výšce letí Čáp a kochá se krásným letem pod velkými oblaky a nádhernou vyhlídkou. Najednou ho dole něco zaujalo a tak sletí níž a pak ještě níž, až přistane za zády Ježka, který něco žere a ptá se ho:
"Čo ješ?"
Ježek se na něj přes rameno nevlídně podívá a odpoví: "Čo bocian?"
Čáp klapne zobákem a ptá se znovu: "Čo ješ, jež...?"
Ježek odsekne nevrle: "Čo bocian, bocian!"
"Čo ješ?"
Ježek se na něj přes rameno nevlídně podívá a odpoví: "Čo bocian?"
Čáp klapne zobákem a ptá se znovu: "Čo ješ, jež...?"
Ježek odsekne nevrle: "Čo bocian, bocian!"
Předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal se jednoho krásného podzimního večera roku 1984 vrátí domů z práce, nadřený a zklamaný. Jeho manželka se na něj podívá a ptá se ho, co se stalo.
"Kdybys jen viděla, jaké krásné hodinky měl ten nový japonský velvyslanec, kterého jsme dnes přijali na Hradě. Celé zlaté, včetně pásku, digitální, dokonalý div techniky..."
"No tak ukaž, ukaž," řekla nedočkavě manželka.
"Nemám, první mu podal ruku Husák..."
"Kdybys jen viděla, jaké krásné hodinky měl ten nový japonský velvyslanec, kterého jsme dnes přijali na Hradě. Celé zlaté, včetně pásku, digitální, dokonalý div techniky..."
"No tak ukaž, ukaž," řekla nedočkavě manželka.
"Nemám, první mu podal ruku Husák..."
Zajímavosti
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva