Vtipy
Novinářka zpovídá rabína u Zdi nářků: "Rabe, jak často se sem chodíte modlit?"
Rabín: "Dvakrát denně."
Novinářka: "A za co se modlíte?"
Rabín: "Aby se lidé přestali nenávidět, aby nebyly války, aby si lidé pomáhali a měli se rádi."
Novinářka: "To jsou samé krásné věci. Jak dlouho už se takhle modlíte?"
Rabín: "Padesát let."
Novinářka: "Padesát let!!! To je neuvěřitelné. A jaký máte pocit, když vidíte svět kolem sebe?"
Rabín: "Mám pocit, jako bych mluvil do zdi."
Rabín: "Dvakrát denně."
Novinářka: "A za co se modlíte?"
Rabín: "Aby se lidé přestali nenávidět, aby nebyly války, aby si lidé pomáhali a měli se rádi."
Novinářka: "To jsou samé krásné věci. Jak dlouho už se takhle modlíte?"
Rabín: "Padesát let."
Novinářka: "Padesát let!!! To je neuvěřitelné. A jaký máte pocit, když vidíte svět kolem sebe?"
Rabín: "Mám pocit, jako bych mluvil do zdi."
Blázen cosi dělá s provázkem a druhý se ho ptá: „Co děláš?“ „Nemůžu najít konec.“ „Ten nenajdeš, já jsem ti ho ustřihl!!!“
Maminka zpívá dítěti ukolébavky. Po chvíli se dítě zeptá: „Mami, budeš ještě zpívat, nebo už můžu spát?“
Kočka vždy dopadne na nohy. Chleba s máslem vždy na natřenou stranu. Když ke kočce připevníme chleba s máslem, bude se kočka nekonečně točit. Pokud kočkochléb připevníme k generátoru, máme nekonečnou energii.!
Víte, proč blondýna hází na přechod chleba ?
------------------------------------------------------------
Protože krmí zebru.!
Baví se dva kapři:
„Nevíš o něčem k snědku?“
- „Vím, ale má to háček!“
Pepíček přiletí domů a volá: „Mami, mami, koupíš mi kolo?“ „Ne, je to moc drahé!“ „Ach jo, a nechceš si se mnou hrát aspoň na maminku a na tatínka?“ dál žadoní kluk. „To bychom mohli.“ souhlasí matka. „Tak se obleč, jdeme koupit malému kolo!“
Víte, proč blondýna v lékárně chodí po špičkách?
Aby nevzbudila prášky na spaní.
Maminka zpívá dítěti ukolébavky. Po chvíli se dítě zeptá: „Mami, budeš ještě zpívat, nebo už můžu spát?“
Kočka vždy dopadne na nohy. Chleba s máslem vždy na natřenou stranu. Když ke kočce připevníme chleba s máslem, bude se kočka nekonečně točit. Pokud kočkochléb připevníme k generátoru, máme nekonečnou energii.!
Víte, proč blondýna hází na přechod chleba ?
------------------------------------------------------------
Protože krmí zebru.!
Baví se dva kapři:
„Nevíš o něčem k snědku?“
- „Vím, ale má to háček!“
Pepíček přiletí domů a volá: „Mami, mami, koupíš mi kolo?“ „Ne, je to moc drahé!“ „Ach jo, a nechceš si se mnou hrát aspoň na maminku a na tatínka?“ dál žadoní kluk. „To bychom mohli.“ souhlasí matka. „Tak se obleč, jdeme koupit malému kolo!“
Víte, proč blondýna v lékárně chodí po špičkách?
Aby nevzbudila prášky na spaní.
Pepíček jede poprvé na skautský tábor. Děti se po příjezdu ubytují v malých chatičkách. Večer mají všichni jít spát, jenom malý Pepíček nechce pořád spát. „Slečno vychovatelko, nemohl bych si jít lehnout do chatky s vámi?“ ptá se vedoucí. „Co tě to napadá, Pepíčku,“ díví se slečna, „tady spí každý ve své chatce, nemůžu dělat kvůli tobě výjimky.“ „Ale moje maminka mi to vždy dovolí, jinak neusnu.“ Vedoucí tedy kývne a dovolí Pepíčkovi si lehnout vedle ní. „Slečno, mohl bych vám před spaním dloubat prstíkem do pupíku?“ ptá se Pepíček po chvíli. „Co blázníš? Lehni a spi!“ „Ale moje maminka mi to vždy dovolí, bez toho neusnu!“ I tentokrát tedy slečna kývne, ač nerada. Po chvíli ale zaječí: „Pepíčku, tohle ale není pupík!“ „Já vím.“ zamumlá Pepíček sebejistě „A tohle taky není prst!"
Dva bratři chtějí udělat zkoušky, tak jdou k policajtům. Zavolají prvního bratra a ptají se ho na jméno, jméno otce atd. A pak, kdo byl vůdce komunismu. Mladík chvíli přemýšlí a pak řekne: „Lenin.”
„Dobře,” pochválí ho policajt. „Kdo zavinil druhou světovou válku?”
„Hitler.”
„A co bylo dřív, vejce, nebo slepice?”
„To ještě není vědecky dokázáno.”
„Splnil jste zkoušky, bereme vás.”
Kluk vyjde a radí bratrovi: „Řekni jenom Lenin, Hitler a To ještě není vědecky dokázáno.”
Brácha vejde.
„Vaše jméno?”
„Lenin.”
„Hmmm! Jméno otce?”
„Hitler.”
„Hmmm! A nejste vy náhodou blbec?!”
„To ještě není vědecky dokázáno.”
„Dobře,” pochválí ho policajt. „Kdo zavinil druhou světovou válku?”
„Hitler.”
„A co bylo dřív, vejce, nebo slepice?”
„To ještě není vědecky dokázáno.”
„Splnil jste zkoušky, bereme vás.”
Kluk vyjde a radí bratrovi: „Řekni jenom Lenin, Hitler a To ještě není vědecky dokázáno.”
Brácha vejde.
„Vaše jméno?”
„Lenin.”
„Hmmm! Jméno otce?”
„Hitler.”
„Hmmm! A nejste vy náhodou blbec?!”
„To ještě není vědecky dokázáno.”
Dva spřátelené manželské páry hrály jednoho večera žolíky. Petrovi spadla na zem karta. Když se pro ni sehnul, všiml si, že Jana, Honzova manželka, má široce roztažené nohy a nemá kalhotky! Petr nedal samozřejmě na sobě nic znát.
Později, když šel do kuchyně pro pití, přišla za ním Jana s otázkou: „Viděl jsi pod stolem něco, co se ti líbilo?“
Petr, překvapený její otevřeností, přikývl a ona pokračovala: „Můžeš to mít! Bude tě to ale stát tisíc korun.“
Petr zhodnotil svoje finanční možnosti, potlačil morální předsudky a na dohodu přikývl. Jana mu připomněla, že její muž pracuje v pátek vždy déle, a že se tedy Petr má u ní ve dvě odpoledne ukázat.
Samozřejmě, že Petr byl přesný, dal jí tisícovku a pak spolu celou hodinu kvalitně souložili. Asi v půl čtvrté Petr odešel. Honza se vrátil, tak jako každý pátek, v šest večer.
Hned po příchodu se ptá své ženy: „Byl tu dnes odpoledne Petr?“
Jana, i když šokována, klidně odpovídá: „Ano, zastavil se na pár minut.“
„A dal ti tisíc korun?“
Janě se podlomila kolena. Myslela, že je konec... Nasadila kamenný výraz a povídá: „Ano, dal mi tisícovku.“
Manžel se spokojeně usmál: „Víš, Petr přišel dnes ráno do kanceláře a půjčil si ode mě tisíc korun. Slíbil, že se dnes odpoledne u nás zastaví a vrátí je. Vidím, že nekecal a slib splnil. Když bude potřebovat, půjčím mu zase.“
Jana omdlela…
Později, když šel do kuchyně pro pití, přišla za ním Jana s otázkou: „Viděl jsi pod stolem něco, co se ti líbilo?“
Petr, překvapený její otevřeností, přikývl a ona pokračovala: „Můžeš to mít! Bude tě to ale stát tisíc korun.“
Petr zhodnotil svoje finanční možnosti, potlačil morální předsudky a na dohodu přikývl. Jana mu připomněla, že její muž pracuje v pátek vždy déle, a že se tedy Petr má u ní ve dvě odpoledne ukázat.
Samozřejmě, že Petr byl přesný, dal jí tisícovku a pak spolu celou hodinu kvalitně souložili. Asi v půl čtvrté Petr odešel. Honza se vrátil, tak jako každý pátek, v šest večer.
Hned po příchodu se ptá své ženy: „Byl tu dnes odpoledne Petr?“
Jana, i když šokována, klidně odpovídá: „Ano, zastavil se na pár minut.“
„A dal ti tisíc korun?“
Janě se podlomila kolena. Myslela, že je konec... Nasadila kamenný výraz a povídá: „Ano, dal mi tisícovku.“
Manžel se spokojeně usmál: „Víš, Petr přišel dnes ráno do kanceláře a půjčil si ode mě tisíc korun. Slíbil, že se dnes odpoledne u nás zastaví a vrátí je. Vidím, že nekecal a slib splnil. Když bude potřebovat, půjčím mu zase.“
Jana omdlela…
Zajímavosti
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva