Vtipy
Malý, tak osmiletý chlapec si v drogerii vybírá prací prášek. Vezme pětikilové balení a nese ho k pokladně. Pokladní se ho s úsměvem ptá: „Copak, chlapečku, máš hodně špinavého prádla?”
„Ne, žádné prádlo. Psa.”
„Ale chlapečku, psa bys měl mýt něčím jiným. Tenhle prášek je hodně silný. Pejskovi by se mohlo udělat špatně a dokonce by mohl i umřít.”
Chlapeček si to nedal vymluvit, rezolutně postavil krabici na pult a vytáhl peníze. Pokladní to vzdala a chlapeček spokojeně odešel.
O týden později se chlapeček objevil s lístečkem na velký nákup. Když se ptal paní pokladní, kde najde lak na vlasy, ta se mezi řečí ptá, co dělá jeho pejsek. Chlapeček nasadí smutný výraz a povídá: „Pejsek mi umřel.”
Pokladní nechce chlapečkovi psychicky ubližovat, a tak mu řekne, že jí to velice mrzí, ale neodpustí si dodat: „Ale říkala jsem ti, že ten prací prášek nebyl dobrý nápad.”
„Nemyslím si, že mu ublížil ten prací prášek.”
„Ne? A co ho tedy zabilo?”
„No, myslím, že to bylo to odstřeďování.”
„Ne, žádné prádlo. Psa.”
„Ale chlapečku, psa bys měl mýt něčím jiným. Tenhle prášek je hodně silný. Pejskovi by se mohlo udělat špatně a dokonce by mohl i umřít.”
Chlapeček si to nedal vymluvit, rezolutně postavil krabici na pult a vytáhl peníze. Pokladní to vzdala a chlapeček spokojeně odešel.
O týden později se chlapeček objevil s lístečkem na velký nákup. Když se ptal paní pokladní, kde najde lak na vlasy, ta se mezi řečí ptá, co dělá jeho pejsek. Chlapeček nasadí smutný výraz a povídá: „Pejsek mi umřel.”
Pokladní nechce chlapečkovi psychicky ubližovat, a tak mu řekne, že jí to velice mrzí, ale neodpustí si dodat: „Ale říkala jsem ti, že ten prací prášek nebyl dobrý nápad.”
„Nemyslím si, že mu ublížil ten prací prášek.”
„Ne? A co ho tedy zabilo?”
„No, myslím, že to bylo to odstřeďování.”
Zajíc běhá po lese. Potká veverku, jak kouří jointa a povídá: „Veverko, co to děláš! Celý život máš před sebou a takhle si ho ničíš. Pojď si raději zaběhat, uděláš tím něco dobrého pro sebe.”
Veverka na to: „Máš pravdu, zajíci.”
Zahodí jointa a běhá s ním. Jak tak běží, potkají lišku, která zrovna natahuje perník do stříkačky. A zajíc zase: „Liško, co to děláš! Celý život před sebou a takhle se ničíš. Pojď si radši zaběhat.”
Veverka se přidá: „Liško, podívej, já těch jointů taky nechala. Udělej taky to správné rozhodnutí. Nenič si zdraví!”
Liška se nakonec poddá: „Máte pravdu, jak jsem mohla být tak slepá.”
A všichni tři běží dál. O kus dál potkají vlka, jak tahá herák natvrdo. Zajíc spustí: „Vlku, co to děláš! Nenič si zdraví, pojď si raději zaběhat.”
Veverka s liškou ho taky přemlouvají: „Podívej, vlku, zajíc nás taky svým čilým zdravým pohybem přesvědčil, že jsme s tím přestali.”
Vlk na to: „To se nedivím, že zajíc vypadá tak zdravě, čile. Von, když si dá extázi, je pak moc hyperaktivní!”
Veverka na to: „Máš pravdu, zajíci.”
Zahodí jointa a běhá s ním. Jak tak běží, potkají lišku, která zrovna natahuje perník do stříkačky. A zajíc zase: „Liško, co to děláš! Celý život před sebou a takhle se ničíš. Pojď si radši zaběhat.”
Veverka se přidá: „Liško, podívej, já těch jointů taky nechala. Udělej taky to správné rozhodnutí. Nenič si zdraví!”
Liška se nakonec poddá: „Máte pravdu, jak jsem mohla být tak slepá.”
A všichni tři běží dál. O kus dál potkají vlka, jak tahá herák natvrdo. Zajíc spustí: „Vlku, co to děláš! Nenič si zdraví, pojď si raději zaběhat.”
Veverka s liškou ho taky přemlouvají: „Podívej, vlku, zajíc nás taky svým čilým zdravým pohybem přesvědčil, že jsme s tím přestali.”
Vlk na to: „To se nedivím, že zajíc vypadá tak zdravě, čile. Von, když si dá extázi, je pak moc hyperaktivní!”
Přijde pán do zverimexu a povídá: „Jsem opuštěný a nemám si s kým večer doma povídat, chtěl bych dobře mluvícího papouška.”
Prodavač se omlouvá, že žádného papouška nemá, ale pán vidí, že vzadu u okna jeden sedí.
„To je opravdu mluvící papoušek,” povídá prodavač, „ale už je starý a pije jenom rum.”
Pán se zamyslí a prohlásí: „Mluvit umí, rum piju taky, tak já si ho vezmu.”
Jednoho dne musí odjet na týdenní služební cestu, tak oznamuje papouškovi: „Já musím odjet, a tak ti tady nechám pití na celý týden. Každý den ale vypij jenom jednu odměrku. Né, abys to vypil všechno najednou. Jestli to zjistím, tak ti vytrhám všechno peří!”
Rozloučí se a odejde. Jenže si na letišti vzpomene, že si doma zapomněl pas a vrátí se domů. Když otevře dveře, slyší z koupelny strašnej rámus. Vejde a co nevidí. Koupelna plná páry, rádio hraje naplno, vedle vany se válí prázdné odměrky rumu a ve vaně si papoušek s úsměvem trhá peří a křičí: „Já mám v prdeli nějaký peří...”
Prodavač se omlouvá, že žádného papouška nemá, ale pán vidí, že vzadu u okna jeden sedí.
„To je opravdu mluvící papoušek,” povídá prodavač, „ale už je starý a pije jenom rum.”
Pán se zamyslí a prohlásí: „Mluvit umí, rum piju taky, tak já si ho vezmu.”
Jednoho dne musí odjet na týdenní služební cestu, tak oznamuje papouškovi: „Já musím odjet, a tak ti tady nechám pití na celý týden. Každý den ale vypij jenom jednu odměrku. Né, abys to vypil všechno najednou. Jestli to zjistím, tak ti vytrhám všechno peří!”
Rozloučí se a odejde. Jenže si na letišti vzpomene, že si doma zapomněl pas a vrátí se domů. Když otevře dveře, slyší z koupelny strašnej rámus. Vejde a co nevidí. Koupelna plná páry, rádio hraje naplno, vedle vany se válí prázdné odměrky rumu a ve vaně si papoušek s úsměvem trhá peří a křičí: „Já mám v prdeli nějaký peří...”
Zvířátka v lese se dohodla, že si postaví sídliště. Do města na příslušné úřady půjde liška, ta je dost fikaná, všechna potřebná potvrzení a povolení rychle vyřídí... řekla si zvířátka. A tak tedy liška šla. Přešel den, dva, týden, měsíc a po měsíci se liška vrací se stáhnutým ocasem a celá zničená říká: „35 potvrzení mám, jen to 36. - poslední se mi už vyřídit nepodařilo.”
Tak se do města vydá medvěd. Ten jako nejsilnější v lese určitě zařídí, abychom tu měli sídliště - přemýšlela zvířátka. Přešel den, dva, týden, měsíc a po měsíci se medvěd celý vystresovaný a vyhublý vrací a říká: „35 potvrzení mám, jen to 36. - poslední se mi už vyřídit nepodařilo.”
Zvířátka se už pomalu smiřují s tím, že dál budou bydlet v podmínkách nedůstojných pro zvíře 21. století, když tu najednou řekne oslíček: „Já bych to zkusil vyřídit!”
Ostatní zvířátka se začnou smát a říkají: „Ani liška se svým intelektem a ani medvěd z pozice moci to nedokázali vyřídit, už jen ty to dokážeš!”
Ale oslík se těmito řečmi nedal odradit a vydal se do města. Za tři dny se zvířátka vzbudila kvůli velkému ruchu a vidí, jak už z dálky jde osel a mává všemi potvrzeními. Za zády mu jedou bagry, jeřáby, nákladní auta s pískem apod. Zvířátka se nestačí divit a ptají se osla, jak se mu to podařilo vyřídit.
„Velmi jednoduše,” říká osel. „Přijdu na úřad, otevřu první dveře - spolužák, druhé dveře - spolužák, třetí dveře - spolužák...”
Tak se do města vydá medvěd. Ten jako nejsilnější v lese určitě zařídí, abychom tu měli sídliště - přemýšlela zvířátka. Přešel den, dva, týden, měsíc a po měsíci se medvěd celý vystresovaný a vyhublý vrací a říká: „35 potvrzení mám, jen to 36. - poslední se mi už vyřídit nepodařilo.”
Zvířátka se už pomalu smiřují s tím, že dál budou bydlet v podmínkách nedůstojných pro zvíře 21. století, když tu najednou řekne oslíček: „Já bych to zkusil vyřídit!”
Ostatní zvířátka se začnou smát a říkají: „Ani liška se svým intelektem a ani medvěd z pozice moci to nedokázali vyřídit, už jen ty to dokážeš!”
Ale oslík se těmito řečmi nedal odradit a vydal se do města. Za tři dny se zvířátka vzbudila kvůli velkému ruchu a vidí, jak už z dálky jde osel a mává všemi potvrzeními. Za zády mu jedou bagry, jeřáby, nákladní auta s pískem apod. Zvířátka se nestačí divit a ptají se osla, jak se mu to podařilo vyřídit.
„Velmi jednoduše,” říká osel. „Přijdu na úřad, otevřu první dveře - spolužák, druhé dveře - spolužák, třetí dveře - spolužák...”
Sedí vrána na stromě a kolem jde zajíc a ptá se: „Hele, vráno, co tam děláš?”
A vrána odpoví: „Machruju, machruju.”
A zajíc na to: „A můžu machrovat s tebou?”
Vrána: „No jasně, pojď nahoru a můžeme machrovat spolu.”
Tak zajíc vyleze nahoru na větev a machruje s vránou. Najednou jde kolem liška a ptá se: „Co to tam vy dva děláte?”
A vrána se zajícem odpoví: „Machrujem, machrujem.”
A liška na to: „A můžu machrovat s váma?”
Vrána: „No jasně, pojď nahoru a budeme machrovat spolu.”
Tak liška vyleze nahoru k vráně a zajícovi. A jak tam tak machrujou, tak najednou uvidí jít kolem medvěda. A medvěd se ptá: „Co to tam děláte?”
Oni odpoví: „Machrujem, machrujem.”
„A můžu machrovat s vámi?”
Vrána: „No jasně, pojď nahoru, budeme machrovat spolu.”
Medvěd vyleze nahoru a jakmile dosedne k nim na větev, větev se zlomí. Všichni začnou padat k zemi, jenom vrána lítá a ještě se jich zeptá: „Vy neumíte lítat?”
A oni odpoví: „Ne.”
Vrána: „Tak co machrujete!”
A vrána odpoví: „Machruju, machruju.”
A zajíc na to: „A můžu machrovat s tebou?”
Vrána: „No jasně, pojď nahoru a můžeme machrovat spolu.”
Tak zajíc vyleze nahoru na větev a machruje s vránou. Najednou jde kolem liška a ptá se: „Co to tam vy dva děláte?”
A vrána se zajícem odpoví: „Machrujem, machrujem.”
A liška na to: „A můžu machrovat s váma?”
Vrána: „No jasně, pojď nahoru a budeme machrovat spolu.”
Tak liška vyleze nahoru k vráně a zajícovi. A jak tam tak machrujou, tak najednou uvidí jít kolem medvěda. A medvěd se ptá: „Co to tam děláte?”
Oni odpoví: „Machrujem, machrujem.”
„A můžu machrovat s vámi?”
Vrána: „No jasně, pojď nahoru, budeme machrovat spolu.”
Medvěd vyleze nahoru a jakmile dosedne k nim na větev, větev se zlomí. Všichni začnou padat k zemi, jenom vrána lítá a ještě se jich zeptá: „Vy neumíte lítat?”
A oni odpoví: „Ne.”
Vrána: „Tak co machrujete!”
Zajímavosti
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva