Vtipy
Pluje jeden mráček za druhým,
po zlatomodré obloze.
A je jich tam již namnoze,
tak dělají se z nich pruhy.
To jsem tedy netušila,
s kým já to jdu na rande!
Hele, tohle mě nebere,
to štěstěna mi ušila?
Ano, štěstí tě potkalo,
vždyť jsme oba básníci.
A o tom se ti nezdálo,
jací my jsme snílci.
Jé, zachraň se kdo můžeš!
Já již nejsem panna,
ale ty jsi jistě panic,
a nejspíš tak i na nic!
po zlatomodré obloze.
A je jich tam již namnoze,
tak dělají se z nich pruhy.
To jsem tedy netušila,
s kým já to jdu na rande!
Hele, tohle mě nebere,
to štěstěna mi ušila?
Ano, štěstí tě potkalo,
vždyť jsme oba básníci.
A o tom se ti nezdálo,
jací my jsme snílci.
Jé, zachraň se kdo můžeš!
Já již nejsem panna,
ale ty jsi jistě panic,
a nejspíš tak i na nic!
Jedna paní povídá druhé:
Narodila se jim osmerčeta.
Cožé, to není možné, tak to je naprostá světová senzace!!!
Ani bych neřekla, ale teď mají problém je rozdat.
Cožé, oni je rozdávají? Co je to za lidi, a proč tady ještě nebyla televize?
A proč by měla být, nechceš taky jedno?
Ty ses zbláznila!!!
Proč, vždyť všechna jsou stejně krásná.
O tom nepochybuji, ale děti se nerozdávají!
A proč né, nechceš taky jednoho retrívříka?
Narodila se jim osmerčeta.
Cožé, to není možné, tak to je naprostá světová senzace!!!
Ani bych neřekla, ale teď mají problém je rozdat.
Cožé, oni je rozdávají? Co je to za lidi, a proč tady ještě nebyla televize?
A proč by měla být, nechceš taky jedno?
Ty ses zbláznila!!!
Proč, vždyť všechna jsou stejně krásná.
O tom nepochybuji, ale děti se nerozdávají!
A proč né, nechceš taky jednoho retrívříka?
Dostal jsem zásilku několika těch nejběžnějších bílých a modrých roušek, s gumičkami pro uchycení za ušima.
Ale jak ty mně na obličeji vadily svou tuhou látkou a tahaly za uši!
A tak co ty nosíš?
Já, svůj měkký, kovbojský šátek,
jak potřeba mi velí,
lehce uvázaný za hlavou.
Do stran kryje obličej celý,
a cípem až po prsa smělý.
Tedy je i ochranou zdravou,
ne, z nemocničních látek.
Já kovbojský nosím šátek,
neboť jsem kovboj,
přichystaný v boj.
Buďme více na výši,
v každé své chýši.
Ale jak ty mně na obličeji vadily svou tuhou látkou a tahaly za uši!
A tak co ty nosíš?
Já, svůj měkký, kovbojský šátek,
jak potřeba mi velí,
lehce uvázaný za hlavou.
Do stran kryje obličej celý,
a cípem až po prsa smělý.
Tedy je i ochranou zdravou,
ne, z nemocničních látek.
Já kovbojský nosím šátek,
neboť jsem kovboj,
přichystaný v boj.
Buďme více na výši,
v každé své chýši.
"Bože, já jsem tak nešťastná!" zvolala Eva v rajské zahradě.
"Co se děje, Evo?" zeptal se Bůh.
"Vím, že jsi stvořil mě a tuhle krásnou zahradu. Ale jsem sama - a už mě nebaví jíst jablka."
"Dobrá, v tom případě ti stvořím muže", odpověděl Bůh.
"A co je to muž?"
"To je chybující bytost s agresivními sklony, obrovskou ješitností a neschopností poslouchat. Ale je velký, rychlý a svalnatý. Je vynikající v boji, v kopání do míče a v lovu zvěře - a není špatný v posteli."
"To zní skvěle" zaradovala se Eva.
"Mám ale jednu podmínku" upozornil ji Bůh.
"Musíš ho nechat, ať si myslí, že jsem stvořil nejdřív jeho."
"Co se děje, Evo?" zeptal se Bůh.
"Vím, že jsi stvořil mě a tuhle krásnou zahradu. Ale jsem sama - a už mě nebaví jíst jablka."
"Dobrá, v tom případě ti stvořím muže", odpověděl Bůh.
"A co je to muž?"
"To je chybující bytost s agresivními sklony, obrovskou ješitností a neschopností poslouchat. Ale je velký, rychlý a svalnatý. Je vynikající v boji, v kopání do míče a v lovu zvěře - a není špatný v posteli."
"To zní skvěle" zaradovala se Eva.
"Mám ale jednu podmínku" upozornil ji Bůh.
"Musíš ho nechat, ať si myslí, že jsem stvořil nejdřív jeho."
Zajímavosti
TOP autoři v sekci vtipy
za poslední měsíc
za poslední měsíc
 |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva