Setkají se dva známí, kteří se léta neviděli. Usedli k pivu a jeden se ptá druhého: „Tak co, jak žiješ starý brachu?“
„Ale, co ti budu povídat, prostě skvělý, pořád žijeme v líbánkách!“
„Po tolika letech? To snad ani není možný!“ říká mu udivený kamarád.
„To víš, že je to samý – polib mi pěrdel…“
„Ale, co ti budu povídat, prostě skvělý, pořád žijeme v líbánkách!“
„Po tolika letech? To snad ani není možný!“ říká mu udivený kamarád.
„To víš, že je to samý – polib mi pěrdel…“
„Tak jakej máš vobrat?“ ptá se jedna představitelka nejstaršího řemesla druhé.
„Ale, ani se neptej! Nic moc. Narazila jsem na prachatého cizince a ten mi řekl, že když se budu snažit a budu skvělá, koupí mi BMW. Ale když jenom průměrná, tak dostanu Fiat a když podprůměrná, tak škodovku.“
„No, a co jsi nakonec dostala?“
„Představ si! Kolečkové brusle z bazaru!“
„Ale, ani se neptej! Nic moc. Narazila jsem na prachatého cizince a ten mi řekl, že když se budu snažit a budu skvělá, koupí mi BMW. Ale když jenom průměrná, tak dostanu Fiat a když podprůměrná, tak škodovku.“
„No, a co jsi nakonec dostala?“
„Představ si! Kolečkové brusle z bazaru!“
V městském autobuse je nátřesk, tělo na tělo. Jakási mladá žena se nechtě dotkne rukou rozkroku muže v letech.
„Promiňte,“ omlouvá se, „já jsem nechtěla,“ špitne.
„Podívejte, děvče,“ odpoví jí muž, „já jsem šachista… chtěla, nechtěla… U nás platí: jak se jednou figury dotknete, musíte už s ní hrát.“
„Promiňte,“ omlouvá se, „já jsem nechtěla,“ špitne.
„Podívejte, děvče,“ odpoví jí muž, „já jsem šachista… chtěla, nechtěla… U nás platí: jak se jednou figury dotknete, musíte už s ní hrát.“
„Omluva může být někdy horší než urážka,“ prohodil šašek u královské večeře.
„Buď to dokážeš,“ řekl mu král, „nebo budeš o hlavu kratší.“
Po večeři se Jeho Veličenstvo sklonilo, aby pohladilo svého oblíbeného psa.
Šašek se přitočil a sáhl králi pod košili.
„Co to děláš?“ užasl král.
„Och, promiňte, Veličenstvo, myslel jsem si, že je to královna.“
„Buď to dokážeš,“ řekl mu král, „nebo budeš o hlavu kratší.“
Po večeři se Jeho Veličenstvo sklonilo, aby pohladilo svého oblíbeného psa.
Šašek se přitočil a sáhl králi pod košili.
„Co to děláš?“ užasl král.
„Och, promiňte, Veličenstvo, myslel jsem si, že je to královna.“
 | I am transparent in my feelings and similar to the light. In my dealings with pe... | |
 | jsem shemale, male to female, no snad jsi to nepletete z muzem v damskem ;)) tak... | |
 | Ahoj! Jsem energická a pozitivní žena, která si cení upřímnosti a laskavosti. Mi... | |
 | Ahoj. Hledam fajn holku s podobnymi zajmy. Ja rad sportuju, zajdu do kina, divad... | |
 | Jsem muž, který věří, že v životě nejde o dokonalost, ale o opravdovost.- Měřím ... | |
 | Nikdy jsem si nemyslela, že budu psát takové oznámení. Ale život je jen jeden a ... | |
 | Jsem sleduji seriály, jsem vtipná, aktivní, upřímná, chápavá, ráda čtu, chodím n... | |
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva