Vtipy o škole

Paní učitelka Brooksová, která učila ve druhé třídě, měla potíže s jedním ze svých žáků. Jednou se ho zeptala:: "Co je to s tebou, Harry?" Harry jí odpověděl: "Já jsem chytřejší než na druhou třídu. Moje sestra je ve třetí třídě a já jsem chytřejší než ona! Myslím, že bych měl taky patřit do třetí třídy." To už bylo na paní učitelku příliš. Zavedla Harryho do ředitelny. Harry čekal u sekretářky a učitelka vysvětlila řediteli, o co jde. Ředitel jí řekl, že si hocha vyzkouší. Pokud nebude umět odpovědět na některou z otázek, půjde zpátky do druhé třídy a hotovo. Učitelka s tím souhlasila. Přivedla Harryho k řediteli, vysvětlila mu podmínky zkoušky a Harry souhlasil. Ředitel: "Kolik je 3 x3? "Harry: "Devět." Ředitel: "Kolik je 6 x 6 ?" Harry: "36." A tak to šlo dál s každou další otázkou, o které si ředitel myslel, že by ji měl žák třetí třídy umět zodpovědět. Ředitel se podívá na učitelku a povídá: "Já myslím, že Harry už může jít do třetí třídy." Učitelka povídá řediteli: "Já mu dám taky pár otázek." Ředitel i Harry souhlasili. Učitelka: "Co má kráva čtyři a já jen dvě ?" Harry: "Nohy" Učitelka: "Co ty máš v kalhotách a já ne ?" Ředitele ta otázka překvapila. Harry odpověděl: "Kapsy." Učitelka: "Co je tohle: začíná to na P a končí na A, je to většinou kudrnaté, blond, černé nebo rezavé ?" Harry: "Paruka." Ředitel se posadil zpříma a spadla mu čelist. Učitelka: "Co je tvrdé a růžové, když to jde dovnitř, a ven to jde měkké a mokré ?" Ředitel vyvalil oči a než tomu mohl zabránit, Harry řekl: "Žvýkačka." Učitelka: "Co dělá muž vstoje, žena vsedě a pes na třech nohách ?" Harry: "Podává ruku." Ředitel se roztřásl. Učitelka: "Co je to: začíná to na S a končí na Ž a je u toho spousta vzrušení ?" Harry: "Soutěž." Ředitel si oddechl a povídá učitelce: "Dejte Harryho do té třetí třídy. Moje odpovědi na těch posledních šest otázek by byly všechny špatně."

jirina57

Paní učitelka zadá žákům domácí úkol, naučit se skloňovat slovo "láska".
Příští den pak vyvolá nejlepšího žáka.
Ten spustí:
Láska.
Lásky.
Lásce.
Lásku.
Lásko!
Lásce.
Láskou.
Výborně se naučil, píši ti jedničku s hvězdičkou.
A víš, co znamená výraz "láska"?
Ten chvíli váhá, a nakonec se vymáčkne:
Pořád se musím učit, tak jak to mám vědět.

Litarts

Hodina českého jazyka na gymnáziu.
Studenti měli za úkol se naučit zpaměti 1. část Máchova Máje.
Profesorka vyvolá jednoho z nich, aby zarecitoval, co se naučil.
Ten se hrdě postaví, jde k tabuli a pronese:

Máj, opět ten lásky čas.
Utáhneme opasky,
a do háje jdeme zas.

Profesorka ztuhne a podrážděně zareaguje:
Ale toto není z Máchova Máje a navíc si z něho utahujete.
Student odpoví:
Máchův Máj je již úplně mimo realitu a navíc je básnicky tak špatně psaný, že se nedá ani číst, natož učit zpaměti.
A bouřlivý potlesk spolužáků mu dal zapravdu.

Litarts

Učitelka se ptá: "Jestlipak víte, děti, jak se říká tomu, co by chtěl a nemůže?" "Impotent!" "Správně, děti. A jestlipak víte, jak se říká tomu, co může a nechce?" "Tak já vám to tedy povím, děti. Hajzl je to, hnusnej sobeckej hajzl!"

majdy

Přišla paní učitelka do třídy a říká:
"Dnes budeme mít test z přírodovědy o tom, co nám dávají zvířata.
Tak třeba ty, Honzo: Co nám dává pštros?"
"Peří."
"Dobře. Teď ty, Šimone: Co nám dává slepice?"
"Vajíčka."
"Správně. A co ty, Vašku: Co nám dává kráva?"
"Domácí úkoly."

jirina57

Co je panika?
Je to emocionální, chaotické vybočení člověka z normálního, racionálního uvažování, pod tlakem určité hrozby nebo výjimečnosti.
Má k ní náchylnost, z pudu sebezáchovy, téměř každý člověk. Každý pak v jiné míře.
Přihlásí se jeden chytrý žák a oponuje učiteli:
Pa-
je předpona, mající význam - nepravý, falešný, lživý.
A "nika" je výklenek ve zdivu.
Čili "panika" je nepravý či falešný výklenek ve zdivu, třeba iluzívně malovaný.
Načež mezi ostatními žáky vyvolal velký emotivní rozruch a v klidu nezůstal ani pan učitel.

Litarts

Sedí hladoví studenti na koleji a dumají: "Co takhle začít chovat prase?" "Ti hrabe, vole?
Co ta špína? A ten smrad?" "Ale zvykne si ..."

majdy

Kdo umí, umí,
kdo neumí
a) čumí
b) mučí
c) mlčí
d) učí
Učitelka rozdala žákům lístky s tímto textem, aby v něm zatrhli jednu
z variant a čitelně se podepsali.
Když si potom lístky prohlížela, s hrůzou zjistila, že na všech byla zatržená poslední varianta a žádný nebyl podepsaný.

Litarts

Profesor přednáší studentům na filosofické fakultě dějiny filosofie.
Seznamuje studenty s dílem významných filosofů od starověku
po dnešek. Ke svým odborným a obšírným výkladům připojí také,
že vlastně každý člověk může být filosofem, dokud nepromluví.
Jeden ze studentů potom u zkoušky na otázky pana profesora
neodpovídá a zarytě mlčí. Pan profesor po chvíli zkoušku ukončí
s konstatováním, že student nebyl připraven a nechť se zapíše
na další zkušební termín.
Načež ve své obhajobě promluvil i student:
Pane profesore, učíte nás být filosofy, proto jsem mlčel.

Litarts