Malá Barunka si s babičkou prohlíží rodinné fotky a narazí na jednu hodně starou. „Babičko, kdo je to tady na té fotografii?“ „To je můj tatínek holčičko.“ „A jak umřel tvůj tatínek?“ „Mezi Židy v koncentračním táboře.“ „Jé babičko, to je strašný, to byl pradědeček velký hrdina! A jak se to stalo?“ „Ožral se jak prase a spadl z věže na ostnatý drát.“
Hele, Franto, co ty vlastně děláš? „Ale, mám zodpovědnou práci, mám pod sebou 500 lidí a šíleně se nadřu." „A to děláš ředitele někde ve fabrice?" „Ne... sekám trávu na hřbitově."
Temná obloha a veliký vlak, celý táhnoucí masivní čáru vagónů vinoucích se až k obzoru. Vagóny plné židů pojednou zastaví a náckové z nich vyhánějí židy. Staré, mladé... A tu pojednou vyleze z vlaku chlapeček s žlutou hvězdou na košili. Spatří jej essesák a odvede si ho kousek stranou. I tu ptá se ho. „Ty jsi malý židáček viď?“ A chlapeček mu na to s úsměvem odpoví. „Ne. Já jsem nový šerif!“
Přijde Žid do obchodu s náboženskými potřebami - rozhodnutý, že přijme křesťanskou víru a že si tedy koupí ten krucifix. Ukáže na jeden a ptá se prodavače, kolik stojí. "Tisíc korun," odpoví prodavač. "Hm, to je moc," řekne Žid. Rozhlídne se a ukáže na jiný: "A kolik by stál tadyhle ten bez toho atleta?"