Vtipy
Katolík, presbyterián a baptista sedí v rybářském člunu a chytají ryby. Katolíkovi dojdou červi, a tak se rozhodne, že si dojde na břeh pro zásoby. Vystoupí z člunu, po vodě přejde na břeh a pak se zase jdouce po vodě vrátí zpátky. Baptistovi můžou oči vypadnout a říká si : ,,Ten ale musí mít silnou víru, že dokáže jít po vodě. " Za chvilku to ještě udělá presbyterián, opět jde po vodě. Baptista nemůže uvěřit svým očím a celý nesvůj zjišťuje, že i jemu za chvilku dojde návnada a bude muset na břeh. Hodnou chvíli se celý nervozní přesvědčuje, že i on má přece silnou víru jako katolík a presbyterián, a tak se nakonec přece jen odváží a vystoupí z člunu. Okamžitě však zmizí pod hladinou. Katolík se otočí na presbyteriána a říká : ,, Zdá se, že bratr neví, kde jsou ve vodě kameny!"
Proč nectou vegetariáni noviny?Je to přece masové médium!
Přijde Pepíček do řeznictví a ptá se prodavačky:
"Máte mozeček?"
"Ne."
"Tak proto vypadáte tak blbě!"
"Máte mozeček?"
"Ne."
"Tak proto vypadáte tak blbě!"
"Proč jsou ryby němé, Pepíčku?"
"Protože nejde mluvit s hlavou pod vodou."
"Protože nejde mluvit s hlavou pod vodou."
Pepíček se ptá: "Tatínku, kde má srdíčko nožičky?"
"Žádné nemá, samozřejmě." odpoví tatínek, "Jak jsi na to přišel?"
"Já jsem včera slyšel, jak říkáš: Srdíčko, roztáhni nožičky!"
"Žádné nemá, samozřejmě." odpoví tatínek, "Jak jsi na to přišel?"
"Já jsem včera slyšel, jak říkáš: Srdíčko, roztáhni nožičky!"
Pepíček říká mamince:
"Maminko, děti se mi ve škole smějí, že mám velké zuby. Je to pravda?"
"To víš, že není. Děti přeháněj. Ale teď už koukej zavřít pusu, abys nám nepoškrábal parkety."
"Maminko, děti se mi ve škole smějí, že mám velké zuby. Je to pravda?"
"To víš, že není. Děti přeháněj. Ale teď už koukej zavřít pusu, abys nám nepoškrábal parkety."
Sousedka. "Kam jdeš, Pepíčku? Do školy?"
Pepíček: "Jo, učitelce na nervy."
Pepíček: "Jo, učitelce na nervy."
Pepíček jednou přišel domů a volá na maminku, ale nedočká se odpovědi. Vyjde do patra, nakoukne do ložnice a vidí, jak na posteli leží jeho tatínek a na tatínkovi sedí, a ne zrovna klidně, mladá posluhovačka. Tak se Pepíček potichu vytratí a jde si ven hrát.
Před domem potká maminku, která táhne domů nákup. Hned jí povídá: "Mamí, mamí, hádej, co jsem viděl! Viděl jsem nahoře tatínka na posteli se služkou a..."
"Pepíčku, zaraž. Nech si to na večer, až bude služka podávat večeři. Já na tebe mrknu a ty začneš vyprávět!"
Pepíček poslechl. Večer u jídla maminka mrkla a Pepíček spustil: "Mami, když jsem přišel ze školy, našel jsem tatínka v ložnici se služkou. A dělali úplně to samé, co ty se strýčkem Karlem loni v létě na chatě."
Před domem potká maminku, která táhne domů nákup. Hned jí povídá: "Mamí, mamí, hádej, co jsem viděl! Viděl jsem nahoře tatínka na posteli se služkou a..."
"Pepíčku, zaraž. Nech si to na večer, až bude služka podávat večeři. Já na tebe mrknu a ty začneš vyprávět!"
Pepíček poslechl. Večer u jídla maminka mrkla a Pepíček spustil: "Mami, když jsem přišel ze školy, našel jsem tatínka v ložnici se služkou. A dělali úplně to samé, co ty se strýčkem Karlem loni v létě na chatě."
Zajímavosti
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva