Vtipy
Jde králíček do cukrárny a říká: "Máte mrkvovou zmrzlinu?" Prodavačka mu odpoví: "Ne, nemáme." Přijde druhý den a ptá se. "Máte mrkvovou zmrzlinu?" Prodavačka mu odpoví: "Ne, nemáme." Tak šla prodavačka za ředitelem a říká: "Pane řediteli, uděláme tomu králíčkovi radost a vyrobíme mu mrkvovou zmrzlinu. "Přijde králíček třetí den a říká: "Máte mrkvovou zmrzlinu?" Prodavačka: "Máme, králíčku." Králíček na to: "Ta je ale hnusná, že jo?"
Tatínek doma hlídá svou malou dcerku. Nejdříve neví, jak ji zabavit, ale pak mu sama donese kelímek vody. Z toho usoudí, že hra na restauraci zní jako dobrý nápad. Vodu vypije, nechá si donést další a tak se hra opakuje několikrát.
Po dvou hodinkách dorazí konečně domů maminka a tatínek jí pyšně ukazuje, jak si s dcerou pěkně hrál. Maminka mu na to odpoví: „Bože, ty jsi ale pako, to nevíš, že jediná voda, na kterou malá dosáhne, je ta v záchodě?“
Po dvou hodinkách dorazí konečně domů maminka a tatínek jí pyšně ukazuje, jak si s dcerou pěkně hrál. Maminka mu na to odpoví: „Bože, ty jsi ale pako, to nevíš, že jediná voda, na kterou malá dosáhne, je ta v záchodě?“
Stála na okraji skály, vítr jí cuchal vlasy a v hlavě měla jasno. Nenáviděla svůj prokletý život. Konečně to skončí.
Vtom se vedle ní zjevil ošuntělý chlápek.
„Slečno,“ spustil opatrně, „než… no… než skočíte… nechtěla byste si to ještě naposledy rozdat?“
Žena na něj zůstala zírat. V očích se jí mísil šok, odpor a uražená důstojnost.
„To tedy rozhodně nechtěla! Co si to dovolujete?“ odsekla ostře.
Chlápek pokýval hlavou, jako by to stejně tušil.
„Jasně… chápu,“ zamumlal. „Tak já na vás počkám dole.“
Vtom se vedle ní zjevil ošuntělý chlápek.
„Slečno,“ spustil opatrně, „než… no… než skočíte… nechtěla byste si to ještě naposledy rozdat?“
Žena na něj zůstala zírat. V očích se jí mísil šok, odpor a uražená důstojnost.
„To tedy rozhodně nechtěla! Co si to dovolujete?“ odsekla ostře.
Chlápek pokýval hlavou, jako by to stejně tušil.
„Jasně… chápu,“ zamumlal. „Tak já na vás počkám dole.“
Starý Arab žije již přes čtyřicet let v Chicagu. Moc rád by na své zahradě pěstoval brambory a zeleninu, ale je tam sám a cítí se již starý a slabý. Jeho syn studuje v Paříži a otec se rozhodne mu napsat e-mail:
„Milý Ahmede, jsem moc smutný, že nemůžu na své zahradě pěstovat brambory. Vím, že kdybys zde byl, pomohl bys mi zahradu zrýt. Mám tě rád. Tvůj otec.“
Obratem obdrží odpověď:
„Milý otče, prosím tě, v žádném případě nic na zahradě nedělej! Schoval jsem tam ‚tu věc‘. Taky tě mám rád. Ahmed.“
Jen pár hodin nato obklíčí dům starého muže americká armáda, námořníci, FBI a CIA. Přeorávají a přerývají zahradu kousek po kousku, prohlížejí každý milimetr, ale nenajdou nic. Rozčarováni se opět stahují.
Týž den dostává starý muž ještě jeden e-mail od syna: „Milý otče, jistě je nyní zahrada kompletně zrytá a můžeš zasázet své brambory. Víc pro tebe z takové vzdálenosti nemůžu udělat. Mám tě rád. Ahmed.“
„Milý Ahmede, jsem moc smutný, že nemůžu na své zahradě pěstovat brambory. Vím, že kdybys zde byl, pomohl bys mi zahradu zrýt. Mám tě rád. Tvůj otec.“
Obratem obdrží odpověď:
„Milý otče, prosím tě, v žádném případě nic na zahradě nedělej! Schoval jsem tam ‚tu věc‘. Taky tě mám rád. Ahmed.“
Jen pár hodin nato obklíčí dům starého muže americká armáda, námořníci, FBI a CIA. Přeorávají a přerývají zahradu kousek po kousku, prohlížejí každý milimetr, ale nenajdou nic. Rozčarováni se opět stahují.
Týž den dostává starý muž ještě jeden e-mail od syna: „Milý otče, jistě je nyní zahrada kompletně zrytá a můžeš zasázet své brambory. Víc pro tebe z takové vzdálenosti nemůžu udělat. Mám tě rád. Ahmed.“
Zajímavosti
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva